Čeští vědci popsali klíčovou roli drobných membránových váčků při dozrávání spermií. Tyto váčky předávají buňkám proteiny nezbytné pro získání pohyblivosti a schopnosti oplodnit vajíčko. Objev z dílny Akademie věd a českých univerzit může v budoucnu zásadně vylepšit metody asistované reprodukce a diagnostiky mužské neplodnosti.
Čeští vědci popsali drobné membránové váčky, bez kterých by spermie nezískaly některé vlastnosti potřebné pro úspěšné oplodnění. Váčky dodávají spermiím během jejich dozrávání molekuly nezbytné pro správnou funkci. Nové poznatky mohou podle výzkumníků přispět ke zlepšení metod asistované reprodukce, diagnostiky mužské neplodnosti i vývoji nových postupů při oplodnění in vitro. Studii publikoval vědecký časopis Journal of Extracellular Vesicles. V tiskové zprávě o tom informovala Akademie věd ČR.
Tzv. extracelulární váčky přenášejí proteiny a jiné biologicky aktivní molekuly, které dokáží ovlivnit funkce cílových buněk. Během procesu oplodnění nejsou důležité pouze pro dozrávání spermií, ale i pro získávání jejich pohyblivosti a schopnosti oplodnit vajíčko. Výzkumníci pracovali s biologickým materiálem z prasat.
Vědci porovnávali váčky ze tří částí prasečího nadvarlete i ze semenné plazmy, tekuté složky spermatu, ve které plavou spermie. Identifikovali během toho tisíce proteinů, jejichž složení se v jednotlivých částech lišilo a odpovídalo různým fázím dozrávání spermií. Kombinací několika pokročilých zobrazovacích metod popsali nejen složení těchto váčků, ale i způsob jejich kontaktu se spermiemi a přenos jejich molekulárního obsahu. Zjistili také, že bez některých proteinů ztrácí váčky svou schopnost se na spermie navázat.
Podle Pavly Postlerové z Biotechnologického ústavu Akademie věd ČR výsledky výzkumu prokázaly, že spermie nejsou pouze pasivními nositeli genetické informace. "Aktivně komunikují se svým okolím a během dozrávání získávají od buněk nadvarlete molekuly nezbytné pro svou správnou funkci. Lepší porozumění tomuto procesu může v budoucnu přispět k vývoji nových metod asistované reprodukce i diagnostiky samčí neplodnosti," uvedla vědkyně.
Ačkoliv vědci výzkum prováděli na prasatech, jsou podle nich získané poznatky uplatnitelné i pro lidskou reprodukci, jelikož je lidská reprodukční soustava té prasečí v mnoha ohledech podobná.
Výzkum se uskutečnil v pracovišti BIOCEV ve Vestci a také v Praze. Podíleli se na něm vědci z Biotechnologického ústavu Akademie věd ČR, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a České zemědělské univerzity v Praze. Finančně jej podpořila podpořila Grantová agentura České republiky.
