Loňský monitoring duševního zdraví studentů ukázal výrazný rozsah psychických obtíží na českých vysokých školách. Příznaky středně těžké až těžké depresivity uvedlo 44 procent zapojených studentů, u 34 procent odpovědi naznačovaly obdobně závažné úzkosti.
Studentům na všech veřejných vysokých školách pomáhají zvládnout stres i duševní obtíže poradenská pracoviště. V současnosti zaznamenávají zvýšený výskyt akutní stresové reakce na běžné životní a studijní situace a obtíže s nastavením běžného denního režimu, informoval dnes v tiskové zprávě mluvčí NUDZ Jan Červenka. Loňský monitoring duševního zdraví studentů vysokých škol ukázal, že jich 44 procent v dotazníku uvedlo symptomy středně těžké až těžké depresivity a 34 procent uvedlo odpovědi naznačující symptomy středně těžké až těžké úzkostnosti.
Monitoring koordinovala Asociace vysokoškolských poradců ve spolupráci s Národním ústavem duševního zdraví (NUDZ), zapojilo se do něj 18.667 studujících z 20 českých vysokých škol, účast byla dobrovolná.
"Studentky a studenti anonymně vyplňovali sebehodnotící dotazníky. Až 54 procent z těch, kteří se zapojili, podle těchto dotazníků pociťuje snížený well-being, tedy osobně vnímaný pocit spokojenosti s jejich současnou životní situací," uvedla Barbora Čalkovská z Asociace vysokoškolských poradců. V případě symptomů úzkostí a depresivity není podle ní bez další diagnostiky možné u těchto studentů říct, zda zmíněná duševní onemocnění opravdu mají, ale výsledky monitoringu jsou důležitým indikátorem toho, že duševnímu zdraví studentů je potřeba věnovat zvýšenou pozornost, dodala Čalkovská.
Významně horší duševní zdraví uváděli v monitoringu ženy a trans a genderově rozmanití studující než muži. Zkušenost se sebevražednými myšlenkami zmínilo 37 procent zapojených studentů a studentek. "Proběhlý monitoring není reprezentativní – zapojili se do něj jen ti, kdo měli o účast zájem, a výsledky tedy nelze zobecnit na celou populaci VŠ studentů. Pomáhá však zjistit, jak rozsáhlé jsou problémy, kterým studenti čelí, a které skupiny potřebují největší podporu," doplnila výzkumnice z programu Veřejné duševní zdraví NUDZ Laura Juríková.
"V případě potřeby se studenti mohou obracet na poradenské centrum nebo psychologickou či psychoterapeutickou poradnu přímo na své škole, na webových stránkách školy navíc často najdou informace o možnostech sebepéče. Mohou se také obracet například na Linku první psychické pomoci na telefonním čísle 116 123," informovala Čalkovská.
Mezi nejčastější témata, s nimiž dokáží poradenská pracoviště pomoct, patří podle ní problémy se vztahy (rodinné, partnerské, mezi přáteli), psychické zdraví, sebehodnota a sebevědomí, smysl, budoucnost, identita, emoce, stres a jeho zvládání, práce a kariéra, fyzické zdraví, závislosti nebo ztráta někoho blízkého. Více informací o poradenství na vysokých školách zájemci naleznou na www.asociacevsp.cz.
