Tisíce Albánců v úterý večer protestovaly v ulicích Tirany proti plánu Jareda Kushnera, zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa, na vybudování luxusního resortu na neobydleném ostrově Sazan a na úseku pobřeží v chráněné krajinné oblasti kolem laguny Narta, kde žijí plameňáci, tuleni a hnízdí tam želvy. Rozhořčení podle médií v posledních dnech vyvolala Trumpova dcera Ivanka, když Sazan nazvala soukromým ostrovem, který s manželem Kushnerem objevili.
Albánská vláda projekt Kushnerovy firmy Affinity Partners v hodnotě 1,4 miliardy eur schválila už na začátku loňského roku a udělila mu status strategické investice. Ochránci přírody plánu odporují, zasáhl by podle nich několik stovek hektarů nedotčených pláží.
"Byli jsme na lodi našeho přítele a zastavili jsme, abychom si zaplavali. Vlastně tak jsme to místo objevili," řekla Ivanka Trumpová o ostrovu Sazan v podcastu Davida Senry zveřejněném v neděli. "Doplavali jsme na ostrov. Pěšky jsme se prošli až nahoru a uchvátilo nás to," prohlásila dcera amerického prezidenta.
V úterý se konala demonstrace pod heslem "Albánie není na prodej" před úřadem albánského premiéra Ediho Ramy v Tiraně. Protestující drželi nafukovací plameňáky a cedule s nápisy jako "Nechci, aby se z Albánie stala Dubaj". Demonstranti požadovali zrušení projektu, rezignaci Ramy a konec převodů majetku na oligarchy napojené na vládu, napsal web Balkan Insight.
Rama v úterý projekt obhajoval. "Dokud tu budu, není ani nejmenší šance, že se investice zastaví," řekl premiér agentuře Reuters.
Protesty obyvatel a neziskových organizací vypukly poté, co developeři na místě plánovaného projektu v lokalitě Zvërnec u laguny Narta vztyčili ploty s ostnatými dráty a zatarasili přístup k plážím. Stovky lidí se v sobotu střetly s členy soukromé ochranky a několik osob bylo zraněno.
Sazan, který se nachází asi 15 kilometrů od města Vlora, je s rozlohou pěti čtverečních kilometrů největším ostrovem Albánie. Je neobydlený a nemá téměř žádnou sladkou vodu.
Po první světové válce tam Itálie kvůli strategické poloze v Otrantském průlivu vybudovala vojenskou základnu. Po její porážce ve druhé světové válce Sazan připadl Albánii, která ostrov rovněž používala pro vojenské účely. Koncem 90. let na něm vznikla základna italské finanční stráže, která měla za cíl potlačit tehdy běžné pašování lidí z Albánie do Itálie.
Od roku 2017 je jako součást mořského národního parku Karaburun-Sazan ostrov otevřen pro veřejnost a stal se z něj oblíbený cíl pro denní výlety z Vlory. Až do prosince 2024 však nominálně zůstával vojenskou základnou.
Albánie, která v posledních letech zažívá překotný rozvoj cestovního ruchu, v roce 2024 schválila změny zákona o chráněných územích, které umožňují výstavbu hotelů či jiných strategicky důležitých projektů v těchto oblastech. Ekologové v této souvislosti upozorňují na možné negativní dopady na životní prostředí.
