Koaliční novela zákona o střetu zájmů čelí tvrdé kritice neziskové organizace Transparency International (TI) . Právníci TI varují, že navrhované změny, které mají údajně zpřesnit pravidla, v praxi výrazně oslabí kontrolu nad veřejnými zakázkami a dotacemi. Podle organizace jde o účelový krok, který vytváří „dokonalou mlhu“ a umožňuje firmám vládních činitelů snazší přístup k penězům daňových poplatníků.
Navrhované úpravy části zákona o střetu zájmů, známé jako lex Babiš, jsou podle protikorupční organizace TI konstruovány tak, aby působily ve prospěch premiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho firem. Dnes to sdělil právník organizace Kryštof Doležal. Změny podle TI vytvoří nejasnou šedou zónu, ve které budou pravidla nejednoznačná a kontrola střetu zájmů i jeho odhalování výrazně obtížnější. Novelu navrhla skupina koaličních poslanců v čele s Radkem Vondráčkem (ANO).
Firma člena vlády by podle návrhu nesměla dostat výhradně nenárokovou dotaci nebo investiční pobídku jen od ministerstva, v jehož čele tento člen vlády stojí. Obdobně by to platilo u veřejných zakázek. Zadavatel by mohl takovou společnost ze zadávacího řízení vyloučit.
Tvrzení, že ministr nemůže být ve střetu zájmů při rozhodování jiného resortu, neodpovídá podle TI realitě fungování výkonné moci, a navíc nezohledňuje předsedu vlády, který žádné ministerstvo neřídí.
"Popsané snahy nelze interpretovat jinak než jako pokračující pokusy o ovládnutí státu a privatizaci veřejné moci tak, aby namísto všem občanům sloužila konkrétním jednotlivcům a zájmovým skupinám," uvedl Doležal.
Předloha podle zdůvodnění obsahuje některá nová opatření pro předcházení rizika střetu zájmů. Poskytovatelé nenárokových dotací by museli od lidí posuzujících žádosti dostat čestné prohlášení o tom, že ve střetu zájmů nejsou. Záměr přidělení podpor by museli zveřejnit na úřední desce kvůli podání námitek. Členové vlády by z pozice skutečných majitelů společností museli podávat oznámení o veřejných zakázkách, dotacích a investičních pobídkách, které tyto firmy získaly.
Zásadní oslabení možnosti případná pochybení odhalovat a napravovat nicméně podle TI představuje například zkrácení lhůty pro přezkum a případné vymáhání dotací na čtyři roky. Doležal upozornil na to, že řízení u nejzávažnějších případů často trvají déle, a navrhovaná změna tak umožňuje legislativní amnestii pro ty, kteří získali veřejné prostředky neoprávněně nebo v rozporu s pravidly střetu zájmů. "Současně jde o krok, který může významně omezit možnost přezkoumávat případy již vyplacených dotací, včetně kauz souvisejících se společnostmi ze skupiny Agrofert," dodal.
Za problematické považuje organizace také rozlišování mezi nárokovými a nenárokovými dotacemi. K veřejným zakázkám, nenárokovým dotacím a investičním pobídkám nyní nemají přístup společnosti, v nichž členové kabinetu drží nejméně čtvrtinový podíl. Předloha nově pojednává o skutečných majitelích a výslovně stanoví, že v případě dotací jde o podpory, na něž není právní nárok. Podle Doležala ale může střet zájmů vzniknout i u nárokových dotací. "Ve chvíli, kdy se na rozhodování podílí osoby, které samy působí v dotčeném odvětví nebo vlastní společnosti závislé na veřejné podpoře, nelze tvrdit, že střet zájmů neexistuje," uvedl.
Za prokorupční označila organizace také navrhované zrušení zákazu poskytování veřejných zakázek společnostem veřejných funkcionářů. "V případě Andreje Babiše by novela jeho společnostem umožnila opětovně realizovat veřejné zakázky," poznamenal Doležal.
TI poukázala i na přímý rozpor mezi evropskými pravidly střetu zájmů a navrhovanými změnami. "Nabízí se tak jediné rozumné vysvětlení předložených změn, a sice pokračující snaha vytvořit dokonalou mlhu, která umožní jednotlivým úředníkům a zadavatelům veřejných zakázek či dotací potenciálně problematickým společnostem prostředky přidělovat," uzavřel Doležal.
Původní novela vstoupila v účinnost v roce 2017, týká se rovněž omezení vlastnictví médií. Babiš reagoval na zákon vložením svých společností do svěřených fondů. V současnosti se skupina Agrofert nachází ve svěřeném fondu RSVP Trust. Babiš míní, že tím vyřešil střet zájmů nadstandardně. Část odborníků a politiků o tom ale pochybuje, opozice nechala k věci svolat na čtvrtek mimořádnou sněmovní schůzi. EU zároveň už dříve zaslala českým úřadům dopis, ve kterém požádala o informace, jaká opatření byla zavedena, aby se zabránilo možnému střetu zájmů.
