Ústavní soud definitivně uzavřel jednu z nejvýznamnějších politických kauz posledních let. Odmítl stížnost bývalého náměstka ministra zemědělství Romana Bočka, kterému soud potvrdil podmínečný trest a pokutu za podplácení poslanců. Stejný verdikt čeká i bývalého premiéra Petra Nečase, který si svůj trest odpykává od roku 2015. Kauza, v níž Nečas, jeho asistentka Jana Nagyová a Boček slíbili třem poslancům lukrativní pozice výměnou za vzdání se mandátů, se po policejním zásahu v roce 2013 stala důvodem pádu Nečasovy vlády a otřesu v politice. Nyní je případ právně uzavřen.
Třináct let čekání na konec: Ústavní soud uzavírá kauzu trafik
Kauza takzvaných trafik pro exposlance po 13 letech definitivně skončila, Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost bývalého náměstka ministra zemědělství Romana Bočka. Dostal podmínku a peněžitý trest, stejně jako bývalý premiér za ODS Petr Nečas, který však ústavní stížnost podle dostupných informací nepodal. Kauza přispěla v roce 2013 po policejním zásahu na úřadu vlády k pádu Nečasova kabinetu a otřesu na politické scéně. Bočkovu stížnost považoval soud za neopodstatněnou, usnesení zpřístupnil ve své databázi.
Nečas, tehdejší šéfka jeho kanceláře Jana Nagyová (později Nečasová) a Boček slíbili poslancům Marku Šnajdrovi, Petru Tluchořovi a Ivanu Fuksovi lukrativní funkce za to, že se vzdají mandátu a nechají projít vládní daňový balíček, s nímž nesouhlasili. Poté, co byl balíček schválen, se Šnajdr stal předsedou dozorčí rady Čepra a Fuksa členem představenstva Českého Aeroholdingu.
Tresty: od Nečase po Bočka
Za podplácení si Nečas vyslechl podmíněný trest 2,5 roku se zkušební dobou na čtyři roky a peněžitý trest milion korun. Boček dostal dva roky s tříletou podmínkou plus peněžitý trest 300.000 korun. Nagyová se později provdala za Nečase a přijala jeho příjmení, nyní jsou už rozvedení. Prvoinstanční soud ji také potrestal podmíněným a peněžitým trestem. Žena se ale proti verdiktu neodvolala a rozhodnutí nabylo právní moc už dříve. Trojice vinu popírala.
Boček v ústavní stížnosti například uvedl, že soudy mylně a příliš přísně vyložily mantinely dobrých mravů v politické soutěži. Poukázal na to, že vystupoval jen jako "poslíček" zprostředkující kontakt mezi znepřátelenými poslanci a premiérem, což považoval za běžnou součást politiky. Trestné činnosti se tak podle stížnosti nedopouštěl úmyslně.
Soud: jen polemika s nepříznivými závěry
"Stěžovatel neuvedl žádnou okolnost, která by svědčila o tom, že obecné soudy v jeho věci porušily jeho základní práva," reagoval ÚS, který odkázal na odůvodnění obecných soudů. "Argumentaci stěžovatele je pak nutné považovat za pouhou polemiku s pro něj nepříznivými závěry obecných soudů, která však není způsobilá založit důvodnost ústavní stížnosti," stojí v usnesení.
Dovolání Nečase i Bočka v roce 2024 odmítl Nejvyšší soud. Porušení dobrých mravů volné soutěže politických stran bylo podle Nejvyššího soudu zřejmé nejen velké části politiků, ale i většině médií a veřejnosti. "Protiprávnost svého činu mohl tudíž rozpoznat bez větších obtíží, a mohl se proto omylu vyvarovat," stálo v rozhodnutí.
Nečasův trest zahrnul i jeho předchozí odsouzení. Křivě svědčil u soudu ve prospěch své manželky. Stal se tak prvním pravomocně odsouzeným někdejším premiérem České republiky v trestní kauze. Trval nicméně na tom, že říkal pravdu.
