Spojené státy vedou tajná jednání o možném rozšíření rozmístění jaderných zbraní na východní křídlo NATO. Zájem projevily Polsko a pobaltské státy, které hledají pevnější bezpečnostní záruky v době, kdy Washington stahuje z Evropy konvenční jednotky. Krok by podle zdrojů Financial Times (FT) mohl změnit podobu jaderného sdílení v alianci poprvé za desetiletí.
Krok by podle trojice zdrojů FT umožnil rozmístění amerických letounů dvojího určení ve více evropských zemích. Letouny dvojího určení mohou nést jak konvenční, tak jaderné zbraně, a mohou tedy provést jaderný útok.
Jednání jsou podle FT přísně důvěrná a nemusí vést k žádné změně dohod o sdílení jaderných zbraní. Uskutečňují se v době, kdy v Evropě panují velké obavy z kroků amerického prezidenta Donalda Trumpa, který z kontinentu stahuje americké jednotky a klíčové zbraňové systémy, připomíná list.
Program sdílení jaderných zbraní NATO se v současnosti týká Belgie, Itálie, Německa, Nizozemska, Turecka a Británie, kde mohou být rozmístěny americké letouny dvojího určení. Ty jsou pod americkou ochranou, přičemž jediné oprávnění k jejich nasazení má Washington.
O další takové základny mají podle zdrojů zájem země na východním křídle aliance včetně Polska a některých pobaltských států. Polští představitelé takové přání dali v minulosti najevo i veřejně.
Zájem některých spojenců o rozmístění letounů schopných nést jaderné zbraně podle FT urychlila ruská invaze na Ukrajinu a opakované výroky prezidenta Vladimira Putina o jaderných schopnostech Kremlu.
