Turecká policie dnes za použití slzného plynu a gumových projektilů vnikla do ústředí hlavního opozičního uskupení - Lidové republikánské strany (CHP). V budově se totiž podle agentury DPA zabarikádoval Özgür Özel, dosavadní předseda strany, jehož ve čtvrtek turecký soud zbavil funkce.
Policie při akci prorazila barikádu a slzný plyn a gumové projektily směřovala proti skupině stranických podporovatelů, která se sešla před centrálou. Část lidí v centrále házela předměty na vchod, když se do něj dostávala policie, uvedla agentura Reuters. Zatím však nejsou zprávy o zraněných.
Dostat ven lidi, kteří se uchýlili do stranického ústředí, dnes nařídil guvernér Ankary. Na akci se podílely stovky těžkooděnců, uvedla agentura AFP. Agentura AP to označuje za násilný konec několikahodinové konfrontace.
Jedenapadesátiletý Özel na síti X během zásahu zveřejnil zprávu, že jeho strana čelí útoku, a později, když budovu opustil, podle Reuters slíbil, že CHP odteď bude v ulicích a na náměstích "pochodovat k moci". Pak se s příznivci vydal na cestu k tureckému parlamentu, kde vystoupil s projevem před několika tisíci lidmi.
Odvolací soud v Ankaře ve čtvrtek Özela zbavil funkce, když zrušil výsledky vnitrostranických voleb hlavní turecké opoziční strany z roku 2023. Poukázal přitom na údajné nesrovnalosti, čímž zvrátil loňské rozhodnutí soudu nižší instance, podle kterého sjezd žádné pochybnosti či nesrovnalosti nedoprovázely.
Soud, jehož verdikt AFP označila za další ze zásahů režimu prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana proti politickým rivalům, zároveň úřadujícím předsedou CHP určil Kemala Kiliçdarogla. Ten už stranu v minulosti vedl. Velká většina straníků se podle AP ale postavila za Özela, který verdikt označil za puč proti lidu a vyjádřil naději, že nejvyšší soud rozhodnutí zruší, a "zachrání tak Turecko před katastrofou".
Kiliçdaroglu, který byl předsedou strany v letech 2010 až 2023, naopak vyzval k zachování klidu. Tento sedmasedmdesátiletý politik uvedl, že by se příští stranický sjezd měl uskutečnit v "příhodné" době, zatímco Özel požaduje, aby se uskutečnil co nejdříve.
Kiliçdaroglu ve vedení CHP skončil, když v prezidentských volbách nedokázal porazit Erdogana. Naopak jeho nástupce Özel, který po rozhodnutí soudu k centrále CHP svolal příznivce, hned v roce 2024 dovedl stranu k vítězství v komunálních volbách nad Erdoganovou Stranou spravedlnosti a rozvoje (AKP).
Prokuratura od té doby v obcích a městech vedených CHP zahájila řadu vyšetřování starostů a úředníků, které viní z korupce. Opozice to označuje za politicky motivovaná trestní stíhání.
Nejvýraznějším případem je kauza Ekrema Imamoglua, který byl od roku 2019 do loňska starostou Istanbulu. Loni v březnu byl zatčen se stovkou dalších lidí kvůli obvinění z korupce. Stalo se tak krátce předtím, než ho CHP nominovala jako svého kandidáta do prezidentských voleb. Imamogluovo zatčení vyvolalo v Turecku největší protivládní protesty za více než deset let.
