Po zimě opět ožívají práce na záchraně krkonošských luk – jedinečného fenoménu, jehož existence závisí na lidské péči. Pracovníci KRNAP budou na desítkách míst odstraňovat náletové dřeviny, likvidovat invazní rostliny a sekat louky. Tradiční hospodaření v horách zaniklo po roce 1945 a správa parku se o cenné lokality systematicky stará od devadesátých let minulého století.
V Krkonoších začínají po zimní přestávce práce, které mají zásadní význam pro zachování pestrosti horských luk. Od dubna do podzimu působí hospodáři a pracovní skupiny Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) na desítkách míst po celých Krkonoších, informovali zástupci národního parku. Krkonošské louky jsou podle nich jedinečným fenoménem vzácné druhové bohatosti závislé na generacích krkonošských hospodářů, bez nichž loukám hrozí rychlý zánik.
"Díky projektu Management sekundárního bezlesí Krkonošského národního parku letos vyrazí do terénu dvě pracovní skupiny, které se budou postupně střídat. Návštěvníci hor je mohou potkat jak na odlehlých loukách, tak i v blízkosti turistických tras," uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
Po zimě je podle něj nutné louky vyčistit od větví, kamenů, odpadků i splaveného štěrku. "Následuje odstraňování náletových dřevin, které by bez zásahu postupně změnily otevřenou krajinu v les. Důležitou součástí péče je také vyhrabávání stařiny. Tyto zásahy pomáhají zachovat prostor pro vzácné druhy rostlin a živočichů vázané na bezlesé prostředí," uvedl mluvčí parku.
V letních měsících bude péče pokračovat sečením, úklidem sena i zásahy podporující druhovou pestrost horských luk. "Pracovníci zároveň průběžně likvidují invazní a expanzivní rostliny, které ohrožují původní ekosystémy krkonošských luk," uvedl Drahný. Na podzim se činnost přesune ke kácení náletových dřevin, zásahům na podporu vybraných druhů, úpravám vodního režimu a také k hnojení či vápnění luk.
Hospodáři v Krkonoších mohou každoročně žádat o finanční příspěvek na šetrnou péči o horské louky nebo porosty významné pro zachování krajinného rázu. Podpora je dostupná pro žadatele s výměrou lučního porostu od 0,3 hektaru do pěti hektarů.
Na znehodnocení značné části krkonošských luk měl vliv zánik více než 400 let trvajícího tradičního hospodaření, který nastal po roce 1945. Správa KRNAP začala pečovat o louky v 90. letech minulého století, zpočátku jen na některých cenných územích.
Krkonošské květnaté louky patří mezi přírodní poklady, kvůli kterým byl KRNAP v roce 1963 založen. Dalšími fenomény Krkonoš jsou arkto-alpínská tundra a lesy. Národní park se i s ochranným pásmem rozkládá na 55.000 hektarech na území okresů Trutnov, Semily a Jablonec nad Nisou.
