Hlava Arménské apoštolské církve, katolikos Garegin II., a dalších šest prelátů v pátek stanuli před soudem. První jednání, uspořádané za zavřenými dveřmi, ale zakrátko skončilo, protože soudce se případu vzdal, oznámila média. V pozadí je dlouholetý spor mezi proevropskou vládou a církví, která patří k nejstarším na světě a v zemi na jižním Kavkazu si dodnes uchovala značný vliv, upozornily zahraniční tiskové agentury.
"Vítám rozhodnutí soudce, který si nepřál být součástí ostudného procesu," řekl advokát Ara Zograbjan podle portálu News.am. Případ bude předán jinému soudci, ale není jasné, kdy soud bude pokračovat.
Obžaloba obviňuje Garegina z ignorování rozhodnutí světského soudu, které požaduje, aby vrátil do funkce sesazeného biskupa loajálního k vládě. Pokud bude církevní představitel i nadále odmítat uposlechnout verdiktu, hrozí mu až dva roky vězení, poznamenala agentura DPA.
Obvinění jsou vykonstruovaná, stát chce omezit svobodu církve a pronásleduje duchovenstvo, stěžoval si prelát četným příznivcům.
Premiér Nikol Pašinjan, který v červnu opět vyhrál volby a který se snaží přiblížit Arménii k Západu a vyvést ji z ruské sféry vlivu, bez předložení důkazů obvinil církev, že jedná jako zástupce cizích mocností, zejména Ruska, které má v Arménii důležitou vojenskou základnu. Garegin a církev tato obvinění popírají. Opoziční politici, církevní představitelé a občanské skupiny tvrdí, že stíhání preláta je politicky motivované a je součástí širšího zásahu proti kritikům vlády, poznamenala agentura Reuters.
Garegin opakovaně kritizoval Pašinjana a vyzýval ho k odstoupení po porážce Arménie ve válce s Ázerbájdžánem na podzim 2020. Konfrontace mezi vládou a církví eskalovala loni, kdy policisté zatkli řadu významných duchovních a obvinili je z pokusu o vyvolání násilného převratu. Pašinjan naopak vyzval k abdikaci Garegina.
