Zhruba 1600 prvních odvedenců dnes v Dánsku nastoupilo nově prodlouženou povinnou vojenskou službu. Ta bude napříště trvat 11 místo dosavadních čtyř měsíců. Informovala o tom agentura Reuters.
Dánsko prodloužilo povinnou vojenskou službu v době, kdy urychluje posilování obrany kvůli bezpečnostním tlakům v Arktidě a ruské válce proti Ukrajině.
Dánsko se chystá koncem tohoto měsíce brance poprvé nasadit do Grónska. Rota více než 100 vojáků má sloužit po dobu jednoho měsíce a převzít operační úkoly od profesionálních jednotek. Americký prezident Donald Trump se v nedávné době opakovaně vyslovil pro převzetí tohoto autonomního dánského území Spojenými státy s odkazem na národní bezpečnost, což vlády Grónska a Dánska důrazně odmítly.
Severská země v rámci reformy oznámené v roce 2024 brannou povinnost poprvé rozšíří i na ženy, které dovrší 18 let. Počet odvedenců se má zvýšit do roku 2033 na 7500 z nynějších 5000.
Muži i ženy mohou do armády vstoupit dobrovolně a zbývající místa se naplňují na základě genderově neutrálního losování branců.
Devatenáctiletý Silas Nohr, branec z města Varde v západním Dánsku, uvedl, že delší dobu služby vítá. "Nyní máme 11 měsíců a mám pocit, že se do toho můžeme opravdu ponořit, opravdu to zažít a proniknout do armády mnohem hlouběji," cituje ho Reuters.
Nové rekruty čeká pět měsíců základního výcviku, po nichž bude následovat šest měsíců operační služby. Dánské ozbrojené síly také zavádějí nové výcvikové skupiny pro brance, včetně dronové čety při velitelství speciálních operací.
Brannou povinnost mají také severští sousedé Dánska: Švédsko, Finsko a Norsko, stejně jako pobaltské státy Estonsko, Lotyšsko a Litva.
