Sokoli v Jeseníkách mají za sebou mimořádně úspěšnou sezónu. Letos zde ochranáři evidují 46 vyvedených mláďat, což je nejvíce v novodobé historii. Přestože počet hnízdících párů zůstává stabilní na 22, populace se rychle zotavuje i z dřívějších ztrát.
Sokoli v Jeseníkách letos podle ochranářů vyvedli 46 mláďat, nejvíc v novodobé historii. V porovnání s loňskem je mláďat o sedm více, ačkoliv počet hnízdících párů se nezměnil, je jich 22. Počet narozených sokolů v Jeseníkách podle odborníků meziročně kolísá, například v roce 2024 to bylo jen 32. Pro stabilitu populace je nejdůležitější, že počet hnízdících párů neklesá, sdělila dnes mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR Karolína Šůlová. Za čtvrtstoletí sledování od roku 2001 jeseničtí sokoli vyvedli celkem 506 mláďat.
"Poslední roky nám ukazují, že jesenická sokolí populace je poměrně stabilní. K výkyvům v úspěšnosti hnízdění dochází především kvůli počasí a útokům predátorů, nejčastěji kuny skalní. Důležité je, že se výrazně nemění počet hnízdících párů. V roce 2024 sice během sezóny přišly o život čtyři dospělé samice, ale dnes vidíme, že se populace s tímto zásahem rychle vyrovnala," uvedl Petr Šaj z AOPK. Doplnil, že nad jesenickými hřebeny létá dostatek nezadaných ptáků, kteří jsou předpokladem pro vytváření nových hnízdních párů.
Při monitoringu sokolích hnízd pomáhají ochráncům přírody nejen dobrovolní spolupracovníci, ale i fotopasti s okamžitým přenosem. "Díky nim máme obrovské množství jedinečných informací ze života sokolích rodin. Pro představu - za jednu hnízdní sezónu je to i více než 100.000 snímků. Dlouhodobě značíme mladé ptáky i odečítacími kroužky. Díky tomu například víme, že samci více zůstávají v oblasti svého narození a samice naopak obsazují ostatní lokality nejen v ČR," doplnil ornitolog Tomáš Pospíšil.
Ve druhé polovině minulého století počty sokolů drasticky klesly, především kvůli nadměrnému používání pesticidů a dalších chemikálií v zemědělství. Postupně se do české krajiny díky důsledné ochraně vracejí, v současnosti hnízdí nejen v chráněných územích více než stovka párů. Dalších minimálně 40 párů obsadilo stavby, jako jsou komíny nebo věže, uvedla mluvčí AOPK. Skalnaté a rozlehlé území Jeseníků vyhledávají sokoli i kvůli dostatečné potravní nabídce. Zhruba třetina sokolích párů je každoročně neúspěšná kvůli útokům predátorů či potyčkám s jinými sokoly.
Sokol stěhovavý je velký zhruba jako vrána a dožívá se až 20 let. Živí se převážně ptáky do velikosti holuba, které loví za letu. Při útoku přitáhne křídla k tělu a střemhlavým letem v podstatě padá na kořist. Vlastní hnízdo si sokol nestaví, nejčastěji obsadí skalní výklenek či římsu nebo staré krkavčí hnízdo na skále. V Jeseníkách a v Rychlebských horách si sokoli opakovaně vybírají přibližně 20 skalních lokalit. Mláďata zůstávají v hnízdě zhruba sedm týdnů.
