Mezinárodní tým vědců včetně kriminologů z katedry antropologie plzeňské filozofické fakulty získal evropský grant pro výzkum, co přivádí lidi ke zločinu. Budou zkoumat roli rodiny, státu, práce a kultury napříč společnostmi - od Česka po Indii a Kolumbii; výsledky mohou ovlivnit trestní politiku i prevenci kriminality, řekla mluvčí Západočeské univerzity Andrea Čandová. Výzkum podpořila Evropská grantová rada.
"V Norsku, Česku, Turecku, Nigérii, Indii a Kolumbii budou výzkumníci sledovat životní příběhy lidí odsouzených k nepodmíněnému trestu odnětí svobody," uvedla mluvčí. V každé zemi povedou opakované rozhovory s 50 vězněnými osobami a dotazníkové šetření s více než 1000 vězni.
"Zajímá nás, jak se životní příběhy odsouzených mužů a žen liší napříč různými kontexty a co mají naopak společného," řekl kriminolog Václav Walach. Podle něj se vědci zaměří na to, jak odsouzení vyprávějí o událostech a rozhodnutích, kvůli nimž se dostali do vězení, a do jaké míry lze tyto zkušenosti vztáhnout na širší vězeňskou populaci.
Výsledky mohou mít podle mluvčí přímý dopad na přístup států k prevenci kriminality a k práci s odsouzenými. "Budeme publikovat doporučení pro tvůrce trestní politiky a aktéry, kteří ji implementují v praxi. Týká se to hlavně zaměstnanců Vězeňské služby a Probační a mediační služby, jimž naše zjištění pomohou lépe nastavit programy zacházení a práci s odsouzenými," řekla kriminoložka Martina Novopacká. Hlavní ambicí výzkumu je pochopit, jak se kriminální dráha člověka proměňuje v závislosti na společnosti, v níž žije.
Projekt je podle Čandové jedinečný tím, že vůbec poprvé vytvoří opravdu globální poznatky o faktorech, které vedou ke zločinu. "Rodina vypadá nějak v Kolumbii, jinak v Indii. Podoba českého státu ovlivňuje rodinu určitými způsoby, podoba tureckého státu zase jinými. Instituce vězení existuje jak v Norsku, tak v Česku, ale její konkrétní charakter je to, co má dopad na to, jací lidé z vězení vyjdou," uvedl Walach. Podle něj má výzkum za cíl podílet se na vytváření trestní politiky, která skutečně funguje.
Projekt CRIMLIFE vedou odborníci z norské univerzity v Oslu, kteří se zahraničními kolegy uspěli v silné mezinárodní konkurenci grantové soutěže Evropské výzkumné rady ERC. Ta podporuje výzkum s významným společenským přesahem. Výsledkem výzkumu bude i digitální platforma s dokumenty, které budou k dispozici odborníkům z celého světa.
