Před patnácti lety se v Norsku odehrál jeden z nejhorších teroristických útoků v evropských dějinách. Tehdy dvaatřicetiletý ultrapravicový extremista Anders Behring Breivik 22. července 2011 nejprve ve vládní čtvrti v Oslu odpálil nálož, která připravila o život osm lidí, a krátce nato postupně zastřelil 69 členů letního tábora sociálnědemokratické mládeže na nedalekém ostrově Utöya.
Týž den Breivik také zveřejnil na internetu svůj manifest a deník, v němž popsal přípravu na atentáty. K nim se přiznal i později, ovšem s tím, že se cítí nevinen. K činu ho podle jeho tvrzení donutila vládní politika podporující přistěhovalectví.
V roce 2012 ho soud za terorismus poslal do vězení na 21 let, s možností prodlužování trestu na doživotí. Breivik se otevřeně hlásí k nacismu a odsuzuje multikulturní společnost. Změnil si jméno na Fjotolf Hansen a opakověn, ovšem marně, usiluje o podmínečné propuštění.
Při prvním Breivikově útoku vybuchla v půl čtvrté odpoledne bomba ve vládní čtvrti v centru Osla. Nálož umístil do auta, které zaparkoval před úřadem premiéra a ministerstvem spravedlnosti. Exploze si vyžádala osm obětí a 11 osob bylo vážně zraněno. Při druhém útoku asi o hodinu později připlul Breivik převlečený za policistu přívozem na ostrov Utöya na jezeře Tyrifjorden zhruba 35 km severozápadně od Osla, kde pobývalo asi 600 převážně mladých lidí na táboře vládní Norské dělnické strany.
Na ostrově se Anders Breivik představil se jako policista vyšetřující výbuch v Oslu a poté, co se několik účastníků na jeho výzvu shromáždilo, začal do nich střílet. Lidé v panice prchali, řada se jich utopila - zemřelo 68 osob. Jeden člověk po několika dnech podlehl zraněním v nemocnici. Breivik na ostrově střílel téměř hodinu a půl, poté se vzdal policii. Případem se zabývala zvláštní vyšetřovací jednotka a na začátku srpna 2011 vyšetřovatelé došli k závěru, že muž oba útoky naplánoval, připravil a spáchal zcela sám. Při rekonstrukci činu na ostrově Utöya Breivik s vyšetřovateli spolupracoval, neprojevil ale lítost nebo emoce.
V manifestu o 1500 stranách, který Breivik zveřejnil krátce před útoky, je k nalezení několik zmínek o ČR. Vedle dalších politiků citoval Breivik několikrát i slova tehdejšího prezidenta Václava Klause či se pozitivně vyjádřil o československých Benešových dekretech. Obsáhle popsal svou cestu do Prahy, kde si v srpnu 2010 chtěl koupit zbraně. Nakonec ale neuspěl - a navíc zjistil, že si je může koupit legálně doma.
Znalci podrobně zkoumali Breivikovo duševní zdraví, bylo vypracováno několik lékařských posudků, podle dvou z nich Breivik trpí schizofrenií, další experti to ale popřeli s tím, že je za své činy odpovědný. Znalci dále dospěli k názoru, že Breivik trpí poruchou osobnosti a vykazuje narcistické a antisociální zvláštnosti. Motivem jeho činu byl odpor k norskému modelu multikulturní společnosti.
Soud s Breivikem začal 16. dubna 2012. Ke spáchání útoků se atentátník přiznal, zároveň však prohlásil, že se cítí nevinný. Odmítl také uznat legitimitu soudu. Po sejmutí pout zdvihl pravou ruku zaťatou v pěst, později u soudu používal i nacistický pozdrav. Senát v Oslu koncem srpna 2012 uznal Breivika vinným ze spáchání útoků a odsoudil ho k trestu 21 let vězení, který může být opakovaně prodlužován až do jeho smrti. Trest si odpykává ve věznici Skien, kde má k dispozici tři cely - obytnou, pracovní a tréninkovou, o celkové rozloze 30 metrů čtverečních. V celách má mimo jiné psací stůl, televizi s DVD přehrávačem, počítač bez připojení k internetu či běhací pás.
V březnu 2016 Breivik zažaloval stát za porušování lidských práv a v dubnu soud rozhodl, že Norsko při věznění porušilo některá jeho práva, především kvůli držení v samovazbě. Stát se proti rozhodnutí soudu odvolal, generální prokurátor Fredrik Sejersted uvedl, že Breivik se snaží z vězení šířit nacistickou ideologii, proto jsou přísné podmínky jeho zadržování nadále nutné a že neporušují lidská práva "ve skutečném ani právním smyslu".
Odvolací soud ale v březnu 2017 rozhodl, že Norsko při jeho věznění lidská práva neporušuje. Breivik se poté obrátil na nejvyšší soud, který v červnu 2017 rozhodl, že se odvoláním nebude zabývat. V téže době si Breivik legálně změnil jméno na Fjotolf Hansen. V září 2020 požádal o podmínečné propuštění z věznice a oznámil úmysl znovu žalovat stát kvůli podmínkám ve vězení.
Učinil tak v lednu 2024, žalobou chtěl dosáhnout ukončení izolace od vnějšího světa. Tvrdil, že je vystaven nelidskému zacházení. Obvodní soud v Oslu jeho žalobu zamítl. Breivik vypověděl, že je mu líto, co udělal. Když mluvil o tom, že jeho život v samovazbě je jako zlý sen, kvůli kterému každý den pomýšlí na sebevraždu, začal plakat. Nicméně podle jedné z autorek posudku jeho psychického stavu Breivik netrpí depresemi ani nemá sebevražedné sklony a vede se mu velmi dobře. Znovu si stěžoval vězeňské podmínky loni v lednu, soud jeho stížnost opět zamítl.
Breivikovy brutální činy inspirovaly další násilníky. Australan Brenton Tarrant, který v březnu 2019 postřílel v mešitách Al Noor a Linwood v centrální části novozélandského města Christchurch 49 lidí, uvedl, že se inspiroval právě Breivikem a že chtěl pomstít oběti útoků muslimských radikálů. Souvislost s Breivikem měl nejspíše i útok Davida Aliho Sonbolyho, který v den pátého výročí masakru v Norsku, 22. července 2016, v Mnichově zastřelil devět lidí a pak i sebe. Jeho oběťmi byli výhradně lidé přistěhovaleckého původu.
Téma Breivikových atentátů, které představují nejhorší útok jednotlivce střelnou zbraní, zpracoval i norský film Utöya 22. července, představený na festivalu Berlinale v únoru 2018, který vzbudil velkou pozornost v Německu a kontroverze v Norsku.
