Před čtvrtstoletím se Nizozemsko stalo první zemí světa, která umožnila sňatky osob stejného pohlaví. Dnes je legalizovalo již 38 států na všech obydlených kontinentech. Zároveň však v přibližně 60 zemích zůstává homosexualita trestná. Česko od loňska rozšířilo práva registrovaných partnerů, manželství pro všechny ale zatím nezavedlo.
Sňatky i partnerství – dva modely uznání stejnopohlavních vztahů
Vzájemné vztahy osob stejného pohlaví některé země ve světě upravily uznáním jejich sňatku, v jiných povolují jejich registrované partnerství. Mezi těmito zeměmi je i Česká republika, která od 1. ledna 2025 rozšířila práva těchto osob na většinu práv, jaká mají v manželství muž a žena.
Celkem ve světě umožňuje sňatky lidí stejného pohlaví na celostátní úrovni 38 zemí, v Evropě je těchto států 22, v Evropské unii 16. Registrované partnerství uznává 11 zemí světa. Ve většině zemí, které uznávají sňatky osob stejného pohlaví, mohou tyto páry i adoptovat děti. Ze zemí, které uznávají registrované partnerství, umožňují adopce dětí pouze Chorvatsko a Bolívie. V ČR je podle nové úpravy možné osvojení jen v případě, že jeho biologickým rodičem je jeden z partnerů. Zatím poslední, 38. zemí světa, kde nabyl účinnosti zákon o sňatcích stejného pohlaví, se stalo loni v lednu Thajsko.
Evropa jako průkopník: od Nizozemska po Lichtenštejnsko
Jako první umožnilo sňatky homosexuálních párů v roce 2001 Nizozemsko. Od té doby uzákonily stejnopohlavní sňatky další evropské země: Belgie, Španělsko, Norsko, Švédsko, Portugalsko, Island, Dánsko, Francie, Británie, Lucembursko, Irsko, Finsko, Německo, Malta, Rakousko, Švýcarsko, Slovinsko, Andorra, Estonsko, Řecko a Lichtenštejnsko.
Mimo Evropu sňatky osob stejného pohlaví na celostátní úrovni umožňují Argentina (v roce 2010 jako první latinskoamerická země), Brazílie, Ekvádor, Kanada, Kolumbie, Kostarika, Nový Zéland, Uruguay, USA, Austrálie, Chile, Mexiko či Kuba.
Tchaj-wan: první průlom v Asii navzdory výsledku referenda
První zemí v Asii, která umožnila sňatky homosexuálů, se v květnu 2019 stal Tchaj-wan. V květnu 2018 podpořil manželství párů stejného pohlaví tamní ústavní soud, obyvatelé to ale poté v referendu odmítli. Tchajwanská vláda však bez ohledu na výsledky referenda rozhodla o vypracování samostatného zákona, kterým legalizuje sňatky osob stejného pohlaví. Parlament zákon schválil v květnu 2019.
V referendu se o sňatcích osob stejného pohlaví rozhodovalo i v dalších zemích. Pro tyto sňatky se vyslovili v referendu v roce 2015 v tradičně římskokatolickém Irsku a o tři roky později v Austrálii. Slovinsko naopak v roce 2015 uzákonění sňatků homosexuálů v referendu odmítlo a v Rumunsku referendum v roce 2018 ztroskotalo na malém zájmu voličů. Ve Slovinsku nakonec tamní ústavní soud rozhodl, že právní úprava znemožňující párům stejného pohlaví uzavírat sňatky je v rozporu se slovinskou ústavou, a tamní parlament posléze přijal příslušnou novelu zákona - tato praxe je tam tedy legální od léta 2022.
Afrika a Blízký východ: JAR jako osamocený průkopník
V roce 2006 uzákonila homosexuální sňatky jako první a dosud jediná země Afriky Jihoafrická republika (JAR). Izrael uznává homosexuální sňatky, pokud je dotyční uzavřou v cizině.
Jedinou zemí skupiny nejvyspělejších ekonomik G7, která neuznává manželské svazky osob stejného pohlaví ani registrovaná partnerství, je Japonsko, kde se soudy jednotlivých prefektur přou o to, zda je odmítání sňatků osob stejného pohlaví protiústavní, či nikoliv.
Homosexualita jako trestný čin: realita v desítkách zemí
V řadě zemí zůstává homosexualita trestná, jedná se zejména o státy Afriky a Blízkého východu. V současnosti jsou vztahy mezi osobami stejného pohlaví kriminalizovány podle Mezinárodního sdružení leseb, gayů, bisexuálů, transgenderových osob a intersexuálů (ILGA) v asi 60 zemích.
ČR uzákonila registrované partnerství v červenci 2006. Parlament začal v listopadu 2018 projednávat novelu, která by umožnila manželství lidem stejného pohlaví. Manželství i pro homosexuály navrhlo novelou občanského zákoníku 46 poslanců z šesti sněmovních klubů, konkrétně ANO, Pirátů, KSČM, ČSSD, TOP 09 a STAN. Novela občanského zákoníku, která začala platit od loňského ledna, rozšířila práva těchto osob na většinu práv, jaká mají v manželství muž a žena. Původně měla partnery zrovnoprávnit s manželi, počítala s manželstvím pro všechny. Sněmovna do zákona nakonec přidala omezení, například při osvojování dětí. Komunita homosexuálů, bisexuálů a trans lidí považuje registrované partnerství za nedostatečné. Vznikají s tím podle nich problémy, například po smrti partnera nemají nárok na vdovský nebo vdovecký důchod a registrovaný partner si nemůže osvojit dítě svého partnera, přestože dítě společně vychovávají. Vznikají tak problémy například při úmrtí biologického rodiče.
Soudní dvůr EU: členské státy musí uznávat stejnopohlavní manželství uzavřená v jiné zemi Unie
Soudní dvůr EU loni v listopadu rozhodl, že země EU musí uznávat manželství stejnopohlavních párů uzavřené v souladu se zákonem v jiné členské zemi. Tento soud posuzoval případ dvou Poláků, kteří v roce 2018 uzavřeli manželství v Německu, kde žijí, a v Polsku chtěli pobývat jako manželský pár, požádali tedy o přepis německého oddacího listu do polské matriky. Poté, co byla jejich žádost zamítnuta, manželé rozhodnutí soudně napadli. Polský Nejvyšší správní soud, který se záležitostí zabýval, se ve věci obrátil na Soudní dvůr Evropské unie. Podle verdiktu tohoto soudu tak Polsko pochybilo, když neuznalo manželství dvou polských občanů uzavřené v Německu s odůvodněním, že polské právo nepovoluje sňatek osob stejného pohlaví.
