Vzestup a pád génia: příběh muže, který dal Praze Kolbenku

Domácí
8. 6. 2026 07:19
Pomník Emila Kolbena na Náměstí Emila Kolbena ve Strančicích u Prahy
Pomník Emila Kolbena na Náměstí Emila Kolbena ve Strančicích u Prahy

Spolupracoval s Edisonem, učil se u Tesly a v pražských Vysočanech vybudoval průmyslový kolos, který Češi dodnes znají jako „Kolbenku". Emil Kolben byl génius, jenž předběhl svou dobu. Nacistická okupace mu však vzala firmu, majetek i život – v roce 1943 zemřel v terezínském ghettu.

Synonymum pro velký průmysl

"Kolbenka" je mezi Čechy dodnes pojmem a do jisté míry synonymem pro velký strojírenský podnik. Název pochází od českého průmyslníka a vynálezce Emila Kolbena, který svoji elektrotechnickou továrnu Kolben a spol. založil 9. června 1896. Ta se později rozrostla v kolos ČKD. Úspěšný život génia, který se stal partnerem takových veličin, jakými byli Thomas Alva Edison a Nikola Tesla, tragicky ukončila zrůdná rasistická ideologie německých nacistů.

Předchůdkyní pozdějšího průmyslového podniku byla dřevěná dílna ve Vysočanech s 25 zaměstnanci, která vyráběla elektrické stroje a zařízení pro rozvod elektřiny. Z ní dokázal Kolben vybudovat obří společnost, jejíž elektromotory, vodní turbíny, lokomotivy nebo vybavení pro elektrárny a pro tramvaje získaly světovou proslulost. Kolben některými novinkami předběhl konkurenci a na "vysočanský zázrak" se dokonce přijel podívat i sám Edison.

Chudý kluk ze Stránčic

Kolben se narodil 1. listopadu 1862 ve Stránčicích u Prahy v chudší židovské rodině. Měl devět sourozenců a již od 15 let se musel starat sám o sebe. Studoval na vyšší reálce v Praze, později absolvoval strojnictví a elektrotechniku na pražské technice. Po následné jednoroční praxi dostal mladý inženýr dvouleté cestovní stipendium a začal poznávat svět. V roce 1887 podnikl nejprve cestu po Evropě a poté odjel do Spojených států.

Za oceánem se seznámil s Edisonem, kterému dělal asistenta a pomáhal mu konstruovat elektromotory a dynama pro tramvaje. Stal se hlavním inženýrem v jeho firmě v Shenectady. Během prací nad vývojem tramvají pro americká velkoměsta se sblížil s další legendou počátků elektrotechniky Nikolou Teslou, v jehož laboratoři "přičichl" ke střídavému proudu. Spolupráce Kolbena technicky poznamenala a oba spojovaly i vzpomínky na společného pedagoga, českého fyzika Karla Domalípa.

Návrat do Prahy a vznik Kolbenky

V roce 1892 se Kolben rozhodl pro návrat do Evropy a poté byl několik let šéfkonstruktérem švýcarské firmy Oerlikon, která vyráběla vícefázové generátory. Do Prahy se vrátil v roce 1896 a založil firmu Kolben a spol. Dřevěnou dílnu postupně nahradila moderní ocelová hala. Kolben se snažil zmenšit fyzickou dřinu dělníků, například jako první v zemi ve výrobní hale instaloval pojízdné jeřáby. Firma si začala získávat uznání doma i ve světě.

Ve 20. letech následovaly fúze - nejprve v roce 1921 Kolbenův závod splynul s Českomoravskou strojírenskou a tento podnik o šest let později vytvořil se strojírenskou firmou Breitfeld-Daněk akciovou společnost Českomoravská-Kolben-Daněk (ČKD). Emil Kolben byl ředitelem, později místopředsedou správní rady a založil i další firmy. Kromě toho psal studie o silnoproudé elektrotechnice a byl čestným členem několika organizací.

Okupace, konfiskace, Terezín

Osudným se stal slavnému průmyslníkovi jeho židovský původ. Po okupaci českých zemí v březnu 1939 se Kolben musel vzdát všech funkcí v ČKD, následoval nucený prodej firem a veškerý majetek rodiny byl konfiskován. V červnu 1943 byl Kolben deportován spolu s dcerou Lilly, synem Hanušem a vnukem Jindřichem do terezínského ghetta, kde o několik týdnů později zemřel ve věku 81 let. Manželka Malvína zemřela již v roce 1940.

Celkem během holokaustu zahynulo podle údajů Židovského muzea 26 členů rodiny Kolbenů. Osudy zbylých Kolbenů byly truchlivé i po komunistickém puči v únoru 1948. Těžko sháněli práci, byli vyhazováni ze škol a odcházeli do emigrace. Vnuk Jindřich i po únoru pracoval v "kolbence", v leteckém výzkumu, ale nakonec také on v roce 1968 emigroval. Značka ČKD ale po únoru rostla, po znárodnění pod ní bylo začleněno množství firem z celé republiky, skupina působila ve více než 40 výrobních oborech.

Po roce 1989 ale firma ztratila největší odbytiště. Společnost byla neúspěšně privatizována, holding se rozpadl na řadu firem, z nichž některé zkracovaly, některé získaly nové majitele a prosperují. Cenné jsou také pozemky - kdysi na periferii, dnes ale na dosah centra Prahy. Místo někdejší lokomotivky dnes stojí O2 arena, o kousek dál na východ ve Vysočanech se areál bývalých továren v posledních letech intenzivně přestavuje na byty, kanceláře a obchodní prostory.

Autor: ČTK, Jan KrumpholcFoto: ČTK, Ruml Miloš

Další čtení

ilustrační foto

Nová cyklostezka za 23,5 milionu korun propojila Strakonice a Pracejovice

Domácí
8. 6. 2026
ilustrační obrázek

Plzeňská zoo v šoku: klokan obrovský těžce zranil ošetřovatelku při krmení

Domácí
8. 6. 2026
ilustrační obrázek

Stavebnictví hlásí dobré výsledky, odvrácenou tvář tvoří drahé energie a odchod dělníků

Domácí
8. 6. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ