Sanae Takaičiová (64) se dnes stala první ženou v čele japonské vlády. Parlament ji zvolil premiérkou poté, co její Liberálnědemokratická strana (LDP) uzavřela koaliční dohodu se Stranou inovace (JIP). Bývalá ministryně vnitra a ekonomické bezpečnosti tak vystřídala ve funkci Šigerua Išibu, který minulý měsíc rezignoval. Takaičiová, známá svými konzervativními názory a důrazem na posílení obrany země, patří mezi nejvlivnější osobnosti současné japonské politiky.
Konzervativní jestřáb s odkazem Thatcherové
Takaičiová je předsedkyní Liberálnědemokratické strany (LDP) a je představitelkou jejího konzervativního křídla. Bývá označována za jednoho z největších "jestřábů" na japonské politické scéně. Dlouholetá poslankyně a někdejší ministryně vnitra a ekonomické bezpečnosti se šéfkou strany stala letos 4. října. O vedení strany, která tradičně dominuje japonské politice, se ucházela v nedávné minulosti už dvakrát. Loni se dokonce dostala do rozhodujícího druhého kola hlasování, v němž ale zvítězil dosavadní premiér Šigeru Išiba.
Političce, která mezi své vzory nepřekvapivě řadí bývalou britskou konzervativní premiérku Margaret Thatcherovou, se cesta do čela vlády otevřela po nedávné Išibově rezignaci. Před volbou šéfka LDP označila za svá témata posílení národní obrany a ekonomické bezpečnosti. Nedávno prohlásila, že nebude váhat požadovat nová jednání o clech s USA, pokud by některé části dohody byly pro Japonsko "nespravedlivé nebo škodlivé", poté však svůj postoj poněkud zmírnila.
Tvrdý postoj vůči Číně i Koreji
U veřejnosti populární Takaičiová je známá svými nacionalistickými názory a zastává tvrdé postoje ve vztazích k Číně nebo Jižní Koreji. Nedávno například kritizovala represe Pekingu vůči Mongolům ve Vnitřním Mongolsku a vyzvala k jednotě za účelem obrany svobody, právního státu a základních lidských práv. Podporuje změny nynější pacifistické ústavy, která byla přijata po druhé světové válce, a usiluje o posílení role japonských ozbrojených sil. I ve vládních funkcích opakovaně navštívila kontroverzní svatyni Jasukuni, kterou kritici označují za symbol japonského militarismu. Mezi 2,5 milionu padlých vojáků je v ní uctíváno také 14 odsouzených válečných zločinců.
Japonskou vládní koalici předminulý týden po 26 letech kvůli sporům o financování stran opustila strana Komeitó, která se také rozhodla nepodpořit jmenování Takaičiové premiérkou. Její strana od té chvíle hledala možného vládního partnera. Takaičiová v pondělí podepsala koaliční smlouvu s menší Stranou inovace (JIP). Podle informací agentury Kjódó se JIP rozhodla po vstřícných programových krocích učiněných LDP premiérku při hlasování v parlamentu podpořit. Předtím se hovořilo o tom, že menší strana ve vládě mít ministry nechce, nyní však JIP poprvé veřejně informovala o vytvoření vládní koalice.
Podpora konzervativců i odkaz zavražděného Abeho
První žena v čele japonské vlády má podporu konzervativního křídla strany a stoupenců svého politického mentora, bývalého premiéra Šinzóa Abeho, který byl v roce 2022 zavražděn. Vyjadřuje mimo jiné velké znepokojení nad kriminalitou a ekonomickým vlivem cizinců v Japonsku, nedávno například vyzvala ke zpřísnění pravidel pro nákup nemovitostí.
Tato rétorika má podle pozorovatelů pomoci Liberálnědemokratické straně získat zpět část voličů, které "přetáhla" nová krajně pravicová strana Sanseitó. Ta v nedávných volbách do horní komory parlamentu získala 14 zástupců díky odporu proti "tiché invazi" přistěhovalců či slibům snížení daní a sociálních výdajů. To mimo jiné znamenalo, že vládní koalice přišla ve 248členné Sněmovně poradců o většinu, což vedlo k rezignaci premiéra Išiby.
Od bubenice k premiérce
Na rozdíl od mnoha jiných vrcholných japonských politiků Takaičiová nepochází z žádné tradiční politické dynastie. Narodila se 7. března 1961 v rodině zaměstnance jedné z japonských automobilek a policistky. Po vysoké škole (tehdy byla i bubenicí v univerzitní heavy metalové kapele) strávila koncem 80. let nějaký čas na stáži v americkém Kongresu, kde pracovala v kanceláři demokratické členky Sněmovny reprezentantů Pat Schroederové. O své zámořské zkušenosti později napsala knihu.
Po návratu do Japonska pracovala jako televizní moderátorka a začátkem 90. let se aktivně zapojila do politiky. Do parlamentu byla poprvé zvolena jako nezávislá v roce 1993, později prošla několika stranami, než v roce 1996 vstoupila do LDP. Poslanecké křeslo opakovaně obhájila, měla jen dvouletou pauzu po prohře ve volbách v roce 2003. V letech 2006 až 2007 byla poprvé členkou vlády, a to v Abeho prvním kabinetu.
Zkušená ministryně s návratem na vrchol
Ve vládě Takaičiová znovu usedla s návratem Abeho do premiérského křesla. V letech 2014-2017 a 2019-2020 byla ministryní vnitra. Za premiéra Fumia Kišidy pak od srpna 2022 do října 2024 působila jako ministryně ekonomické bezpečnosti.
Takačiová je vdaná. Takua Jamamota, který je také politikem a v minulosti zasedal dlouhá léta v parlamentu, si poprvé vzala v roce 2004, rozvedli se po 13 letech. Důvodem tehdy byly různé politické názory. V roce 2021 se ale za něj znovu provdala, vrátila se však k dívčímu příjmení, které převzal i její staronový manžel. Společné děti nemají, Takaičiová ale adoptovala manželovy potomky z předchozího vztahu.
