V lokalitě Janoch u Temelína dnes odstartoval první geologický průzkum, který může rozhodnout o umístění hlubinného úložiště jaderného odpadu. Správa úložišť radioaktivního odpadu zahájila vrty do hloubky 30 a 100 metrů zaměřené na sledování podzemních vod – první přímý pohled pod povrch za téměř třicet let své existence.
V lokalitě Janoch u Temelína na Českobudějovicku dnes začal první geologický průzkum pro možnou stavbu hlubinného úložiště jaderného odpadu. Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) ho zahájila vrty o hloubce 30 a 100 metrů, které se zaměřují na vodu. Janoch patří mezi čtyři vytipovaná místa, na jednom z nich by se v budoucnu mohlo vyhořelé jaderné palivo skladovat. Obce ze zvažovaných lokalit podaly proti povolení geologického průzkumu žaloby, soud je ale zamítl.
"Na tenhle okamžik jsme se všichni těšili od začátku existence správy úložišť od roku 1997. A je to poprvé, kdy se přímo díváme vrty pod povrch, kdy si ověřujeme, co jsme si mysleli z povrchu, jestli ta geologická stavba je tak dobrá, jak si myslíme. Je to pro nás naprosto zásadní krok," řekl ředitel SÚRAO Lukáš Vondrovic. Žaloby ani kasační stížnost nemají podle něj na postup prací žádný vliv, ani odkladný účinek.
Samotné hloubení stometrového vrtu potrvá zhruba 14 dní. Pak budou následovat měření vrtu nebo hydrodynamické zkoušky. Čtvrtletně se budou odebírat vzorky vody, které pak budou odborníci dále zkoumat v laboratořích. Správa pracuje se čtyřmi lokalitami pro umístění úložiště. Kromě lokality Janoch jde o obce Horka a Hrádek na Vysočině a lokalitu Březový potok na Klatovsku. Vrty vzniknou na všech čtyřech místech.
"My na tom pracujeme už léta a léta a dnes jsme tady svědkem prvního vrtu vůbec, který SÚRAO realizuje na těch čtyřech lokalitách. Skutečně se jedná o velký posun," řekl dnes Petr Mixa z České geologické služby, která na průzkum dohlíží a zpracovává pro něj podklady. Hydrogeologické vrty jsou jednou částí prací ve zvažovaných územích. Následovat budou rozsáhlá geofyzikální měření a hluboké vrty o délce 300 až 1200 metrů, kterých je naplánováno sedm v každé z lokalit. Získané informace z těchto prací poskytnou potřebná data k budoucímu rozhodnutí o výběru finální a záložní lokality, která by měla být známa v roce 2030.
Hlubinné úložiště má být podle plánů správy konečným řešením životního cyklu radioaktivních odpadů. V úložišti mají být půl kilometru pod zemí trvale uložené hlavně tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren.
Původně mělo úložiště vzniknout do roku 2065, o urychlení výstavby se mluví kvůli dočasnému zařazení jádra v EU mezi zelené investice. Podmínkou je, že státy spoléhající na jadernou energetiku mají mít hlubinná úložiště od roku 2050. Kromě Česka připravují svá úložiště i další státy.
Obce z oblastí zvažovaných pro úložiště jaderného odpadu s žalobami proti povolení geologického průzkumu neuspěly. Soud v dubnu zamítl i čtvrtou ze správních žalob proti rozhodnutí ministerstva životního prostředí, týkala se Březového potoka v Pošumaví. Dříve rozhodl stejně i ohledně průzkumu Hrádek a Horka na Třebíčsku a právě Janoch u Temelína.
"Momentálně tu dnes začínají vrtné práce, které jsou jednou ze složek monitorování vod. Hydrogeologické monitorovací vrty budou zasahovat do hloubky 100 metrů jeden a 30 metrů druhý," řekla dnes Anna Macáková, technická specialistka pro geologii. Monitoring sleduje komplexní situaci týkající se vody, vodních zdrojů i metrologických jevů. V minulosti už tak byly jako součást projektu v těchto oblastech instalovány například přelivy na vodních tocích, zmapovány prameny nebo nainstalovány profesionální meteostanice.
