Záplavy v Německu a Belgii si před pěti lety vyžádaly přes 240 obětí

Zahraničí
12. 7. 2026 21:04

Mohutné záplavy si zejména v Německu a Belgii před pěti lety vyžádaly více než 240 mrtvých a způsobily škody v miliardách eur. Záplavy vypukly 12. července 2021 a do 25. července postihly nejvíce německé spolkové země Porýní-Falc a Severní Porýní-Vestfálsko a jihovýchod Belgie. V Německu zemřelo 196 lidí, v Belgii 39, dva v Rumunsku a jeden v Itálii a jeden v Rakousku. Velká voda způsobila velké škody také v Nizozemsku, Lucembursku či Švýcarsku.

V Německu byly záplavy nejtragičtější přírodní katastrofou od roku 1962, kdy při záplavách v Hamburku a jeho okolí zahynulo přes 300 lidí. Záplavy způsobila tlaková níže Bernd, která přinesla silné deště. V částech spolkových zemí Porýní-Falc a Severní Porýní-Vestfálsko spadlo během 48 hodin až 148 litrů srážek na metr čtvereční. Obyčejně tam přitom podle německých meteorologů naprší asi 80 litrů za celý červenec.

V Německu byl nejhůře zasažena země Porýní-Falc, kde byla většina obětí z okresu Ahrweiler a jeho bezprostředního okolí, a Severní Porýní-Vestfálsko, v Belgii byla většina obětí z okolí města Lutych.

V postižených regionech byla přerušena doprava, narušeno bylo zásobování vodou, elektřinou a plynem, mnohde dlouho nefungovala ani mobilní telefonická síť. Bez proudu se ocitlo 200.000 domácností. Povodeň také poškodila povodeň sedm regionálních tratí v Porýní-Falci a Severním Porýní-Vestfálsku, celkově bylo zasaženo na 600 kilometrů tratí.

Celkové škody byly vyčísleny na 54 miliard eur, z toho 33 miliard v Německu.

Spolková vláda hned po odeznění nejhorší vlny záplav odsouhlasila program rychlé pomoci postiženým oblastem. K dispozici dala 200 milionů eur, přičemž stejnou částkou přispěly i spolkové země.

Povodně tehdy následovaly po bezprecedentních vlnách veder v severozápadním Pacifiku a severní Evropě, což vedlo vědce k posouzení možné souvislosti se změnou klimatu. V návaznosti na povodně vyzval mluvčí Světové meteorologické organizace (WMO) k intenzivnějšímu boji proti změně klimatu.

V červenci 2023 pak Evropská unie vyhlásila 15. červenec, kdy záplavy vrcholily, za každoroční Den EU pro oběti globální klimatické krize. Toto datum bylo zvoleno právě na památku povodní z roku 2021.

Autor: ČTKfoto: ČTK / AP / Michael Probst

Další čtení

ilustrační obrázek

„Jsme uprostřed megakrize.“ Šéf Volkswagenu čelí strachu a hněvu zaměstnanců

Zahraničí
24. 8. 2026
ilustrační obrázek

Digitální stopka pro náctileté: Nový Zéland plánuje vykázat děti ze sociálních sítí

Zahraničí
24. 8. 2026
ilustrační obrázek

Vyšetřování pětinásobné vraždy v USA: Hledaného podezřelého našli bez známek života

Zahraničí
24. 8. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ