Generální ředitelé vydělávají v průměru 8,4 milionu dolarů ročně a jejich příjmy od roku 2019 stouply o více než polovinu. Běžní zaměstnanci si přitom reálně pohoršili o 12 procent. Rostoucí nerovnost odhaluje studie organizace Oxfam, podle níž se navíc výrazně zpomalil pokles počtu lidí žijících v takzvané pracující chudobě – z průměrných sedmi na pouhá tři procenta ročně.
Propast mezi příjmy vedoucích pracovníků a běžných zaměstnanců celosvětově roste. Příjmy běžných zaměstnanců jsou nižší než v roce 2019, příjmy šéfů se od té doby zvýšily o více než polovinu. Vyplývá to z analýzy britské nevládní organizace Oxfam.
Oxfam vypočetl, že 1500 nejlépe finančně ohodnocených generálních ředitelů loni dostalo vyplaceno v průměru 8,4 milionu dolarů (175 milionů dolarů). Po očištění od inflace tak vydělali meziročně o 11 procent více. Ve srovnání s rokem 2019 jejich příjmy stouply o 54 procent.
Běžný pracující si v roce 2025 po inflačním očištění přišel na 17.156 dolarů (357.000 Kč). To bylo o 0,5 procenta více než v roce 2024, ale o 12 procent méně než v roce 2019.
Oxfam vycházel z údajů Mezinárodní organizace práce (ILO) při OSN, z dat Mezinárodního měnového fondu (MMF) a z dat od 1500 společností ve 33 zemích v databázi S&P Capital IQ, která obsahuje informace o veřejně obchodovaných i soukromých firmách po celém světě.
V posledních letech se výrazně zpomalil pokles počtu lidí, kteří žijí v extrémní chudobě, přestože jsou zaměstnaní. Mezi lety 2000 a 2019 ubývalo zástupců z kategorie takzvané pracující chudoby v průměru sedm procent ročně. Od roku 2020 ale jejich počet klesá jen o tři procenta.
Autoři studie se obávají, že současná krize v Perském zálivu by mohla situaci dále zhoršit. Rozvojový program OSN varuje, že v nejhorším případě by v důsledku íránské války mohlo spadnout do chudoby dalších 32 milionů lidí.
Organizace Oxfam se zasazuje o daň pro superbohaté. Dále jsou podle ní zapotřebí přísnější pravidla pro lobbování a financování politických kampaní bohatými.
