Hrabošů na českých polích výrazně ubylo, a proto končí plošná výjimka pro používání zvýšených dávek jedu do nor. ÚKZÚZ na základě aktuálních dat vyhodnotil riziko pro plodiny jako nízké. Zemědělci tak již nesmějí aplikovat zvýšená množství přípravků, o jejichž plošném rozmetání ministerstvo zemědělství nakonec rozhodlo neusilovat s ohledem na bezpečnost a riziko sekundárních otrav v krajině.
Zemědělci ode dneška nesmí používat při hubení hrabošů zvýšené dávky jedu kladeného do nor. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) zrušil nařízení, které od 1. dubna zvýšení dávek umožňovalo, uvedla v tiskové zprávě mluvčí ústavu Petra Hrabčáková. Rozhodnutí opírá ÚKZÚZ o data z plošného monitoringu, který prokázal významný úbytek hrabošů ve 12 ze 13 hodnocených krajů, nehodnotí se Praha.
Riziko ohrožení zemědělských plodin je nyní nízké. "Pravidelný květnový monitoring ukázal jednoznačný přechod z fáze vysokého rizika do fáze zásadního snížení tlaku hraboše. Celorepublikový průměr aktivních východů z nor na jeden hektar klesl z dubnových 246 na květnových 128," řekla Hrabčáková. Ke snížení rizika přispěl také přirozený sezonní posun. Od 1. června totiž činí práh škodlivosti 200 východů z nor na hektar, zatímco v předchozím období to bylo 50 nor na hektar. "Výskyt extrémních lokálních hodnot i přes 1000 východů z nor na hektar má v současnosti výhradně ohniskový charakter a nereprezentuje celkový stav v širších regionech," uvedla Hrabčáková.
Na jaře někteří zemědělci požadovali, aby ministerstvo zemědělství povolilo plošné rozmetání jedu po poli. Ministerstvo o tom uvažovalo, ale nakonec s ohledem na úbytek hrabošů od tohoto kroku ustoupilo. Proti záměru byli i někteří odborníci, například z České společnosti ornitologické. Poukazovali zejména na riziko otravy jiných druhů živočichů, kteří se mohou otrávit buď přímo, nebo tím, že sežerou otrávené zvíře.
Naposledy byl plošný rozhoz přípravku proti hrabošům povolen v roce 2019. Problematické na něm je, že se jed stane snadno přístupný i pro jiné živočichy, kteří se mohou otrávit buď přímou konzumací jedu, nebo sekundárně tím, že například dravci sežerou otrávené zvíře.
ÚKZÚZ nadále výskyt hraboše na polích monitoruje.
