Cena sena pro zoologické zahrady v Ústeckém kraji letos kvůli suchu vzrostla více než dvojnásobně, zhoršila se i jeho dostupnost a kvalita. Ústecké zoo stále chybí asi 150 balíků a musela shánět nové dodavatele. Žádná ze zahrad ale kvůli dražšímu krmivu nemusela omezovat počty zvířat.
Některým zoologickým zahradám v Ústeckém kraji zkomplikovala letošní sucha zajišťování sena. Jeho cena podle ústecké zoo vzrostla více než dvojnásobně oproti loňskému roku, problémem je i dostupnost a kvalita. V Zooparku Chomutov se podle ředitele Víta Lukáše vyšší cena sena promítla do nákladů výrazně. Děčínská zoo letošní situaci výrazně nepocítila, protože má seno podle jejího ředitele Romana Řeháka nasmlouvané rok dopředu.
Ústecká zoo se podle Anny Fricové, která se stará o krmení, letos při přípravě zásob na zimu potýká se složitější situací než v předchozích letech. Kvůli letošnímu suchu je podle ní v Česku sena nedostatek. "V letošním roce bohužel naši stálí dodavatelé nedokážou pokrýt naši celoroční spotřebu, a proto jsme museli hledat i další zdroje. V současné době stále nemáme k dispozici veškeré potřebné zásoby a chybí nám přibližně 150 balíků sena. Jejich dodání očekáváme během následujících týdnů," uvedla Fricová.
Vyšší cena se nepromítla jen do sena. Vyšší náklady se týkají také některých dalších krmiv, například listové zeleniny. Zoo v Ústí proto využívá také vlastních zdrojů, na jaře a v létě nasbírala podle Fricové téměř tunu listí různých druhů stromů. To zahrada zamrazuje a v zimě jím nahrazuje čerstvý okus.
Rozdíly mezi zoologickými zahradami se projevují také v tom, jaká zvířata patří mezi největší strávníky. V Děčíně jsou mezi nimi například dva medvědi kamčatští, z nichž každý v létě spořádá více než 20 kilogramů krmení denně. V zimě se jejich spotřeba výrazně snižuje a při zimním spánku potravu nedostávají. V Ústí spotřebují nejvíce krmiva jejich čtyři žirafy. Za týden spořádají přibližně 250 kilogramů vojtěškového sena, denně dostávají také 25 až 30 velkých větví a dohromady 16 kilogramů speciálního granulovaného krmiva. Nejnáročnějšími zvířaty jsou z hlediska množství potravy v Chomutově velcí kopytníci, například zubři a jeleni. Specifické a nákladnější krmivo tam potřebují také sobi, kteří mimo jiné dostávají také lišejníky, které jsou podle Lukáše hůře sehnatelné.
Všechny tři zahrady už zároveň počítají se změnami krmení spojenými s příchodem zimy. U některých druhů postupně klesá potřeba čerstvé potravy a naopak přibývají suché směsi, semena či další energeticky bohatá krmiva.
Navzdory letošním problémům s cenou či dostupností některých krmiv žádná z oslovených zoo nemusela kvůli situaci redukovat počty chovaných zvířat. Zahrady se na zimní období předzásobují a hledají způsoby, jak zajistit dostatek krmiva.
