Nová analytická studie mediálních odborníků z českých univerzit zpochybňuje nutnost zrušení poplatků za Českou televizi a Český rozhlas. Podle výzkumu, který porovnal financování veřejnoprávních médií v 13 evropských zemích, by změna stávajícího modelu mohla ohrozit stabilitu financování i redakční nezávislost. Autoři studie naopak navrhují řešit slabiny současného systému dílčími úpravami bez zásadní systémové změny.
Změna stávajícího modelu financování médií veřejné služby v Česku není nutná, naopak by mohla ohrozit stabilitu financování i ochranu redakční nezávislosti. Vyplývá to z nové analytické studie mediálních odborníků z Univerzity Karlovy (UK), Masarykovy univerzity (MU) a Univerzity Palackého v Olomouci. Analýza vychází z aktuálního porovnání 13 evropských zemí. V tiskové zprávě o tom dnes informovala Fakulta sociálních věd (FSV) UK.
Ministerstvo kultury v připravovaném zákoně počítá s tím, že se zruší měsíční poplatky, které za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) platí občané a firmy, uvedl v pátek ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Dosavadní způsob financování podle něj nahradí platby ze státního rozpočtu včetně mechanismu, který zajistí valorizaci a dostatečnou předvídatelnost. O sloučení ČT a ČRo se podle něj neuvažuje. Zrušení poplatků za veřejnoprávní média má vláda ANO, SPD a Motoristů v programovém prohlášení.
Slabiny současného českého modelu financování, jako je administrativní náročnost a nižší sociální spravedlnost plošných poplatků, je podle autorů studie možné řešit dílčími úpravami bez zásadní systémové změny. "Jakákoliv změna by měla být výsledkem dlouhodobé a inkluzivní diskuse, zahrnující vládu, opozici, dotčená média veřejné služby i odbornou veřejnost, a směřovat k co nejširšímu konsenzu," uvedla jedna z autorek Marína Urbániková, která působí na Fakultě sociálních studií MU a na FSV UK.
Argument o nespravedlnosti současného modelu poplatků podle studie není přesvědčivý. "Žádná z alternativ není založena na tom, zda a jak lidé média veřejné služby skutečně využívají - ve všech případech by povinnost přispívat stejně dopadala na velkou část společnosti," uvedla Alice Němcová Tejkalová z FSV UK. Přechod na financování ze státního rozpočtu by podle odborníků nutně nespravedlnost z hlediska výše platby neodstranil. Je potřeba zohlednit relativně vysoké zdanění nízkopříjmových zaměstnanců, uvedli.
Zkušenosti ze zahraničí nelze podle expertů mechanicky přebírat. Jejich úspěšnost je podle studie podmíněná specifickým institucionálním a politickým kontextem.
