Jen několik metrů od břehů tuniského souostroví Kerkenna sleduje skupinka studentů karetu obecnou jménem Besma (úsměv v arabštině), která patří k chráněnému druhu želv. Ta se po ošetření, jehož se jí dostalo na lodní nemocnici, vrátila zpět do moře. Napsala o tom agentura AFP.
"Je velmi důležité, aby se želvy mohly uzdravit ve svém přirozeném prostředí," vysvětlil biolog Hámid Mallát, který vede "tuto ozdravnou stanici pro mořské želvy". Jde o projekt, který podporuje OSN.
Loď, jež je ukotvena na širém moři a obklopují ji sítě a bójky, je "první svého druhu v Tunisku a ve Středomoří", uvedl Mallát.
"Je to velká plocha, kde se želvy mohou pohodlněji pohybovat a jíst ve svém přirozeném prostředí," objasnil další zvláštnost zařízení Mallát. Ten se zároveň angažuje v místním sdružení pro udržitelný rozvoj Kraten.
Svou plovoucí nemocnici, kde lečí karety obecné, spustil minulý měsíc. Zhotovil ji ze staré klece používané při chovu ryb.
Mořská ohrada se rozprostírá na 150 metrech čtverečných, což odpovídá tak velikosti klasické školní třídy. Může tak přijmout až pět želvích pacientů.
Každý rok skončí kolem 10.000 karet obecných uvězněných v rybářských sítích u tuniských břehů. Tento želví druh přitom patří k těm nejohroženějším.
Evropský program Life Medturtles, který sdružuje pět středomořských zemí (Albánie, Itálie, Španělsko, Tunisko a Turecko), eviduje velkou úmrtnost - až 70 procent - želv v důsledku toho, že se zapletou do sítí, které jsou navěšené na bójkách. Často jsou to sami rybáři, kteří poraněné želvy donesou biologům a veterinářům.
Čtyřiadvacetiletá studentka Sára Gharbíová z tuniského Státního institutu aplikovaných věd a technologie (Instat) přišla, aby mohla být u propuštění pacientky Besmy. "Je to uvádění teorie, kterou se na škole učíme, do praxe. Je to také poprvé, co jsem přišla do kontaktu s mořskými živočichy mimo moje studium. Tato zkušenost je nová a obohacující," řekla.
Dvacetiletá samička Besma je připravená na své první snášení vajec. V lodní želví nemocnici ji vybavili zařízením, které bude sledovat její migrační chování. To se v důsledku klimatických změn stejně jako u mnoha jiných živočichů změnilo. Přispívá k tomu i nadměrný rybolov a znečišťování prostředí.
"V Tunisku na toto téma chybí výzkum," řekl Mallát, který doufá, že během léta na svém plavidle přivítá více malých a velkých návštěvníků, aby jim tak mohl povědět o ochraně želv.
