Vydání audioknihy Na vlnách odvahy a dobrodružství s povídkami spisovatele a dobrodruha Otakara Batličky připomíná 130. výročí jeho narození, které připadne na 12. března. Audiokniha je sestavena z povídek z nejrůznějších exotických krajů z časopisu Mladý hlasatel, vydaných na CD v roce 2016 pod názvem Příběhy odvahy a dobrodružství, a nyní doplněných na ně navazující novou kolekcí nahrávek z autorova rukopisu. Batlička v nich čerpá nejen ze svých zážitků světoběžníka a z vyprávění lidí, s nimiž se na svých cestách světem potkal, ale i z vlastní fantazie a snů. ČTK o tom za vydavatelství Supraphon informoval Vladan Drvota.
"Svými dobrodružnými texty oslňuje Batlička již mnoho generací nadšených obdivovatelů. Z velké části k nim patří i interpreti těchto povídek – Miroslav Černý, Ondřej Vetchý, Jakub Albrecht, Michal Koch a Robert Tamchyna," uvedl Drvota.
Batlička se narodil 12. března 1895 v Praze, jeho otec byl úředník v plynárnách, matka mu brzy zemřela. V dalších líčeních Batličkova života se životopisy rozcházejí. Podle jedné verze ve 12 letech utekl z domova, ale byl chycen na hranicích a vrácen. V 15 letech se ocitl s kamarádem v Jižní Americe, prošel džunglí i pampami. Traduje se, že domů poslal vzkaz: "Nemám co jíst, nemám kde spát, mám se nádherně! Ota".
Do Evropy se pak údajně dostal v roce 1915, kdy ho z Jižní Ameriky vyhnala válka. Ví se, že v lednu 1915 byl Batlička vyloven jako trosečník norského dvojstěžníku Olaf a skoro dva roky strávil v britském zajateckém táboře. Koncem roku 1917 utekl a žil nějaký čas v Londýně. Natrvalo se do Československa vrátil v lednu 1920 a téhož roku se oženil.
Založil boxerskou školu, jezdil na ploché dráze, dělal průvodce cizinců nebo řidiče tramvají. Na jedné výstavě v Nuslích se Batlička také seznámil s radiotelegrafií a vysílání do světa se stalo jeho vášní. Koncem 30. let začal psát povídky, jejichž děj se točil kolem dobrodruhů a které si co do popularity v Mladém hlasateli nezadaly s příběhy Rychlých šípů.
Po obsazení Čech a Moravy a vzniku protektorátu se zapojil jako radiotelegrafista do odbojové skupiny Obrana národa. V říjnu 1941 ho ale zatklo gestapo, z Pankráce putoval nejprve do Terezína a pak do Mauthausenu, kam byl poslán s označením "návrat nežádoucí". Kolem jeho smrti panují nejasnosti. Podle oficiálních záznamů Batlička zemřel 13. února 1942.
V poválečných časech se na Batličku zapomnělo, až v 60. letech spisovatele znovuobjevil havířovský spisovatel Bohumil Jírek, který od jeho vdovy získal svolení k novému vydání povídek. Ty ale upravoval, spojoval i měnil jejich pointy. Jírek spolu s mystifikátorem Petrem Sadeckým také zřejmě doplnili "neznámé kapitoly" z Batličkova života a "ucelený" životopis se pak šířil v knižních doslovech. Oddělit legendy od reality zkoušel spisovatel Jaroslav Čvančara ve svém článku Otakar Batlička a jeho cesta rájem a peklem.
