Evropský automobilový průmysl je klíčovým odvětvím, které tvoří sedm procent HDP Evropské unie. Nyní je ale automobilový sektor v krizi, která postihuje všechny jeho části: od dodavatelů součástek až po výrobce vozů. Podle Evropské asociace dodavatelů automobilového průmyslu CLEPA za poslední čtyři roky zaniklo v odvětví 86.000 pracovních míst a roční prodej aut v Evropě zůstává asi tři miliony pod úrovní z doby před pandemií covidu-19; v roce 2024 se podle Evropského sdružení výrobců automobilů ACEA prodej nových aut v EU zvýšil o 0,8 procenta na 10,6 milionu.
Automobilový průmysl v Evropě v současnosti zaměstnává v celé EU 13 milionů lidí. V Česku se podílí na HDP devíti procenty, tvoří 34 procent zpracovatelského průmyslu a 24 procent exportu. Přímo či nepřímo zaměstnává 500.000 lidí.
Hlavní problémy automobilek v Evropě (eurokomisař pro dopravu Apostolos Tzitzikostas by měl 5. března zveřejnit akční plán pro odvětví automobilového průmyslu):
Zpomalení poptávky po elektromobilech a rostoucí konkurence z Číny:
- Automobilky se potýkají se zpomalením poptávky po elektrických vozech a s větší konkurencí ze strany čínských rivalů, kteří expandují na zahraničí trhy. Situace vypadá velmi vážně zejména v Německu, kde místní automobilky desítky let vyráběly úspěšné modely se spalovacím motorem. Nyní však mají spolu se svými dodavateli potíže při přechodu na elektromobily. Jedním z důvodů je nedostatek cenově dostupnějších elektrických modelů či rostoucí poptávka po hybridních vozech.
- Čína ovlivnila evropský automobilový průmysl levnými elektromobily, což vyvolalo zavedení cel Evropskou unií, která mají zabránit, aby tyto vozy zaplavily evropský trh. Evropským výrobcům zatím chybí masově rozšířený levný elektromobil, chystá ho například Volkswagen, který se ale zatím potýká s vysokými výrobními náklady.
- Některé automobilky také oznámily, že ustupují od plánu vyrábět v blízké době výhradně elektromobily. Například Volvo Cars (vlastněná čínskou společností Geely Holdings) loni v září oznámila, že zrušila plán, v rámci kterého chtěla od roku 2030 nabízet zákazníkům pouze elektromobily. Stejně tak Mercedes-Benz ohlásil, že firma bude pravděpodobně nabízet modely se spalovacími motory i v příštím desetiletí.
Emisní cíle:
- Pro letošek platí limit pro průměrné emise CO2 u vyráběných aut v jednotlivých automobilkách na úrovni 93,6 g/km, což je o 19 procent méně než loni. Pokuta je pak 95 eur (zhruba 2380 Kč) za každý gram nad limit krát počet registrovaných vozidel. Výrobci automobilů již varovali, že unijní limity stanovené u emisí CO2 nemohou splnit. Připravují se tak na pokuty v řádu miliard eur.
- Automobilky mohou buď od výrobců elektromobilů nakupovat emisní povolenky, což je strategie označovaná jako 'pooling' (sdružování), nebo omezit výrobu automobilů se spalovacím motorem, aby snížily průměrné emise svého vozového parku.
- Například německá automobilka Volkswagen předpokládá, že přísnější pravidla Evropské unie pro automobilové emise ji budou v letošním roce stát zhruba 1,5 miliardy eur (téměř 38 miliard Kč). Automobilka Renault již loni uvedla, že ke splnění limitů by potřebovala, aby elektromobily měly zhruba 20procentní podíl na jejích celkových prodejích, zatím však činí zhruba 12 procent prodejů značky v Evropě.
- Česko navrhlo EK zmírnění požadavků na snížení emisí pro nově vyráběná auta. Nově by automobilky měly vykazovat plnění emisních limitů za pětileté období, nikoliv každý rok. Případné sankce za nesplnění cílů by se také vyměřovaly až po pěti letech, tedy po roce 2029. V rámci tohoto pětiletého období by se měly emise snížit o 15 procent.
- Stále také platí záměr v roce 2035 zakázat výrobu aut se spalovacími motory. Revize tohoto záměru měla přijít v příštím roce, ale kvůli zhoršující se situaci v odvětví vyvolaly některé členské země EU, včetně Česka, její uspíšení už na letošek.
Vysoké náklady na pracovní sílu:
- Evropské automobilky se potýkají s vyššími náklady na pracovní sílu, než má čínská konkurence. Podle analýzy agentury Reuters, vycházející z memoranda rady zaměstnanců, jsou například náklady Volkswagenu na pracovní sílu výrazně vyšší i ve srovnání s německou konkurencí VW. Podíl příjmů vynaložených na pracovní sílu ve Volkswagenu sice celosvětově klesl z 18,2 procenta v roce 2020 na 15,4 procenta v roce 2023, je to ale stále relativně vysoké číslo. Značky BMW, Mercedes-Benz nebo Stellantis v roce 2023 na zaměstnance vynaložily 9,5 až 11 procent příjmů.
Ostatní:
- Nejistotu vyvolalo také oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že zavede 25procentní "reciproční" cla na automobily a další zboží z Evropské unie. EK uvedla, že bude reagovat "rozhodně a okamžitě proti neoprávněným překážkám volného a spravedlivého obchodu". V EU se aktuálně uplatňuje na vozy dovážené z USA desetiprocentní clo z hodnoty vozidla. Kupující evropského vozidla v USA zaplatí clo 2,5 procenta.
- Evropský automobilový sektor zasáhlo v poslední době propouštění. Koncem loňského roku vyvolal velkou pozornost záměr koncernu Volkswagen uzavřít poprvé za dobu existence podniku část závodů v Německu, snížit mzdy a zrušit desítky tisíc pracovních míst. Později se sice značka dohodla s odboráři, že žádné německé továrny zavírat nebude, přesto hodlá v příštích šesti letech v Německu zrušit přes 35.000 pracovních míst. Propouštět hodlá i Ford, který chce zrušit 4000 míst v Evropě, což odpovídá asi 14 procentům jeho pracovní síly v regionu. Zdůvodnil to značnými ztrátami v posledních letech. Značka Audi připravila plán na zrušení tisíce pracovních míst mimo výrobu, navíc koncem února uzavřela svůj závod v Bruselu s 3000 zaměstnanci, kde se vyrábělo pouze velké elektrické SUV Audi Q8 e-tron.
