Rychlejší a efektivnější navracení odmítnutých žadatelů o azyl navrhla Evropská komise. Budou se vracet do zemí odkud přišli. V zahraničí mimo Evropu by pak pro ně měla být postavena návratová centra.
Evropská komise v úterý navrhla a zveřejnila nová pravidla pro zacházení s migranty, kteří v zemích EU nezískali azyl a byli odmítnuti. Nový legislativní návrh má také umožnit další inovativní řešení problémů s nelegální migrací - mimo jiné usnadnit vznik návratových center pro migranty v zemích mimo Evropskou unii.
Návrh ve Štrasburku v úterý představila místopředsedkyně Evropské komise Henna Virkkunenová. Změny v návratové politice prosazovala mimo jiné i Česká republika.
Navržené nařízení komise musí schválit europarlament a také členské státy v Radě EU. Eurokomisař pro migraci Magnus Brunner doufá, že se tak stane velmi rychle. "Evropská komise dnes navrhuje vytvořit společný evropský systém pro navracení s rychlejšími, jednoduššími a efektivnějšími postupy," stojí v tiskovém prohlášení unijní exekutivy.
Z odmítnutých žadatelů o azyl se domů vrátí jen každý pátý
Komise připomněla, že z lidí, kterým byl azyl v unii odmítnut, se nyní do země původu vrací zpět jen přibližně každý pátý. "To je nepřijatelné, to nemůžeme tolerovat," uvedl na tiskové konferenci Brunner. Podle něj je proto potřeba vytvořit systém, který je "spravedlivý, ale zároveň rozhodný".
Stávající roztříštěné systémy, jejichž mezery mohou být zneužívány, je proto podle názoru komise třeba nahradit moderním, jednodušším a účinnějším právním rámcem. Státy unie by si tak například měly začít navzájem uznávat rozhodnutí o návratech, aby neúspěšný žadatel o azyl nemohl ve snaze vyhnout se návratu jen odejít do jiné země EU.
"Musíme zajistit, aby naše systémy nebyly zneužívány, aby se lidé nepřesouvali z jedné země do druhé," zdůraznil Brunner. V této souvislosti by měla vzniknout celounijní sdílená databáze, ze které by bylo jasné, kdo v jaké zemi dostal příkaz k návratu.
Zvláštní pravidla pro nebezpečné osoby
Nové nařízení představuje podle Virkkunenové klíčový prvek, který doplní loni schválený migrační a azylový pakt. Vznikne evropský příkaz k navracení, který by měl vést k omezení roztříštěnosti na úrovni EU.
Vzájemné uznávání rozhodnutí o navracení rovněž umožní členským státům uznat a přímo vykonat rozhodnutí z jiné země, aniž by musela zahájit vlastní nové řízení. Zvláštní pravidla budou platit pro osoby představující bezpečnostní riziko.
Návrh rovněž zmiňuje existenci takzvaných návratových hubů, neboli center. "Zavádí právní možnost navrátit osoby, které neoprávněně pobývají v EU a obdržely konečné rozhodnutí o navracení, do třetí země na základě dohody nebo ujednání uzavřených bilaterálně nebo na úrovni EU," uvedla komise. Takovou dohodu lze podle unijní exekutivy uzavřít se zemí, která dodržuje mezinárodní normy a zásady v oblasti lidských práv v souladu s mezinárodním právem, včetně zásady nenavracení (non-refoulement).
Non-refoulement, což je klíčový pojem v mezinárodním uprchlickém právu, znamená, že státům je zakázáno posílat žadatele o azyl zpět na území, kde by mohli být vystaveni nelidskému nebo ponižujícímu zacházení.
Jednou ze zemí EU, které usilovaly o revizi dosud existující návratové směrnice, je také Česká republika. Směrnice pochází z roku 2008, pokus o její úpravu ale v roce 2018 selhal. Nyní komise navrhuje místo směrnice vznik "nařízení", které má na rozdíl od směrnice obecnou působnost a je přímo použitelné ve všech členských státech.
Amnesty International: Je to nové dno při zacházení s migranty
Nevládní organizace Amnesty International (AI) návrh EK zkritizovala. Podle ní představuje "nové dno" při zacházení s migranty. Podle organizace unijní exekutiva ustoupila několika evropským vládám, které jsou známé svým "protilidskoprávním a protimigračním" přístupem.
"Sama komise zavrhla koncept návratových hubů v roce 2018. Dobře si uvědomuje, že tyto návrhy povedou k porušování lidských práv, plýtvání milionů eur a odcizí spojence v době, kdy EU potřebuje přátele," uvedla Eve Geddieová, šéfka bruselské kanceláře AI. Návrh podle ní vytváří půdu pro státy, aby posílaly lidi do zemí, ke kterým nemají žádný vztah a kde budou strádat v detenčních centrech "s málo důvěryhodnými zárukami, že budou dodržována jejich práva".
