Změny vedoucí ke zvýšení náboru a udržení vojáků v armádě jsou kosmetické a nebudou stačit. V rozhovoru to ČTK řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka. Je podle něj třeba se zamyslet nad tím, jestli je v dnešní době reálné naplnit počty stanovené ve strategických plánech a jestli na zadání stačí model malé profesionální armády a pár aktivních záloh. Musí se vypracovat seriózní analýza, ze které by vyplynulo, jestli model nebude muset být jiný, uvedl Řehka.
Aby armáda dosáhla cílů ze svých strategických plánů, musel by být podle Řehky čistý přírůstek 1200 vojáků ročně. V loňském roce armáda přijala přes 1300 lidí, opustilo jí téměř 1250, čistý přírůstek tak byl zhruba 70 lidí. Podle strategických plánů by do roku 2030 chtěla mít armáda 30.000 vojáků z povolání a 10.000 příslušníků aktivní zálohy.
Z nových cílů Severoatlantické aliance podle Řehky vyplývá, že reálně bude česká armáda potřebovat asi 37.500 vojáků. "A my nedáváme ani těch 30.000, v žádném případě, trendově to prostě nedáváme," podotkl. Počátkem roku 2024 měl resort obrany podle zprávy ministerstva 27.826 vojáků z povolání a 4266 členů aktivní zálohy. V armádě je ale podle Řehky asi 24.000 vojáků. Celý resort obrany pak loni přijal 1817 lidí, opustilo ho 1467 osob, celkem byl tedy čistý přírůstek 350 lidí.
"Opravdu se musí udělat velmi seriózní analýza, kde se musí vzít v potaz náš pracovní trh, demografie, sociologické průzkumy a tak dále. A musíme se podívat na to, jestli vůbec ten model takhle jde," řekl. Armáda podle něj přestává být konkurenceschopná a je potřeba se zamyslet, jestli je reálné naplnit čísla v dnešní situaci na trhu práce a v konkurenci ostatních bezpečnostních složek.
"Jestli prostě ten model nebude muset být jiný, nějaká třeba jiná forma vojenské služby k tomu, nějaká třeba řekněme trochu menší armáda s pozicemi, které budou třeba víc stát na zálohách, na doplňování třeba nějakém mobilizačním a podobně," řekl. Pokud chce Česko nadále model malé profesionální armády, bude muset vojáky výrazně více zvýhodnit, míní.
Řehka i ministryně obrany Jana Černochová (ODS) mluví o problémech s náborem i vojáky odcházejícími z armády opakovaně. Podle obou má pomoci například vyhláška o zdravotní způsobilosti, nové fyzické testy pro vstup do armády nebo úprava legislativy nastavující větší benefity pro vojáky. Atraktivitě armády pro nejmladší generaci má pomoci také dobrovolné vojenské cvičení pro studenty středních škol. Po úspěšném nultém ročníku v loňském roce se letos uskuteční další ročník na sedmi místech v Česku s kapacitou pro více než 500 studentů.
Armáda se podle Řehky snaží rezervy v náboru spravit, složitější je to s udržením vojáků. "Protože to je hodně o podmínkách služby. A není to jenom o platu čistě, ale je to samozřejmě i o tom, v jakém děláte prostředí, jaká je organizační kultura, jak s vámi jednají lidi," podotkl. Relevantní je také kvalita výcviku nebo vzdálenost dojíždění. Jde podle něj o celý soubor věcí, na který se armáda snaží postupně cílit.
