S vyhlášením Národního parku Křivoklátsko nesouhlasí další petice, podpořilo ji 3382 lidí. V úterý ji zástupci iniciativy předali senátnímu výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Projednat by ji měl na jedné ze svých nadcházejících schůzí.
Petice navazuje už na jednu dřívější, kterou podepsalo 11 000 lidí a která byla na podzim 2023 projednána v Poslanecké sněmovně, uvedl předseda petičního výboru Jakub Majer z občanské iniciativy Otevřené Křivoklátsko.
Křivoklátsko by se mělo od příštího roku stát pátým národním parkem v Česku, i když by podle jeho odpůrců území mělo zůstat pouze chráněnou krajinnou oblastí. Návrh projednávaný Sněmovnou je součástí novely o ochraně přírody.
Park ochrání přírodu, místní se ale bojí, co jim přinese
Podle ministerstva životního prostředí by měl nový národní park chránit zdejší rozmanité lesy, skály a suťoviska, stepi, neprostupná údolí, kaňon řeky Berounky, domov desítek ohrožených rostlin a živočichů. Podle petentů však není jasné, jak vznik parku ovlivní životy místních lidí. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) vznik parku obhajuje tím, že změna život místních obyvatel nijak zvlášť neovlivní a že obce tím získají snazší přístup k evropským a národním dotacím.
Podle autorů petice chybí v záměru zonace a zásady péče, zákonem předepsané vyhodnocení předmětného území a záměr zůstává obecný i z hlediska omezení svobody pohybu. "Kromě katastrálního vymezení záměr nepředkládá prakticky žádné informace o tom, jak možný vznik parku ovlivní životy občanů a návštěvníků Křivoklátska," uvedl Majer.
Pro území kulturní krajiny Křivoklátska přitom podle něj může plošné bezzásahové hospodaření národního parku přinést zhoršení příznivého životního prostředí, ve kterém obyvatelé žijí. Právo na příznivé životní prostředí je ale garantováno Listinou základních práv a svobod, podotkl Majer. Na to podle něj poukazuje i žaloba vůči záměru, kterou podala k Městskému soudu v Praze obec Karlova Ves. Na výzvu předsedy senátu Městského soudu se k této žalobě připojilo dalších 206 fyzických osob a právních subjektů.
Pozemky parku místním nepatří, jsou státu
Podle ministra životního prostředí Hladíka vyhlášení parku nebude znamenat omezení vstupu do lesů a sběr lesních plodů. Hladík podotýká, že 99 procent pozemků v parku je ve vlastnictví státu a že na jeho území není ani jedna obec nebo zastavěné území.
Park má zabírat 105 kilometrů čtverečních, což představuje zhruba 17 procent současné chráněné krajinné oblasti. Křivoklátsko je jedním z nejrozsáhlejších komplexů lesů ve středních Čechách. Chráněnou krajinnou oblastí je od roku 1978. Nový status by umožnil zpřísnit regulace a posílit péči o přírodu.
Národní park by zahrnoval nejcennější jádrové oblasti CHKO, čímž by omezil některé činnosti, například těžbu dřeva. V Česku jsou nyní Národní park Šumava, Národní park Podyjí, Národní park České Švýcarsko a Krkonošský národní park. Pokrývají 1,5 procenta rozlohy území státu.
Jaký je váš názor na existenci národních parků nebo na zřizování nového? Měli by lidé ustoupit ve prospěch přírody? Jsou jejich starosti oprávněné? Vyjádřit se můžete na facebookovém profilu Týdne.
