Pro případ, že by se slintavka a kulhavka dostala do Česka, jsou podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) aktivované pohotovostní plány. Ve středu se na možné spolupráci domluvil s ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) a náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou. "Máme aktivované pohotovostní plány a přesně víme, co bychom museli dělat v okamžiku, kdyby se nákaza objevila," řekl Výborný.
Kolem lokalizovaného ohniska by se podle ministra muselo stanovit tříkilometrové ochranné pásmo, kde by se musela utratit zvířata, a následně by bylo vytyčeno desetikilometrové dozorové pásmo. Všechny kroky by bylo nutné koordinovat s hasiči či armádou, řekl ministr. "Já jsem včera (ve středu) o spolupráci požádal i ministryni obrany Janu Černochovou a náčelníka generálního štábu Karla Řehku. Na té potenciální spolupráci jsme domluveni," dodal.
Co s těly zvířat? Buď asanace nebo hromadné pohřbívání
V Česku je pro případ slintavky a kulhavky připraveno šest asanačních podniků, uvedl Výborný. Problémem jsou ale podle něj dlouhé dojezdové vzdálenosti. Kdyby se nákaza objevila na území Moravy nebo poblíž slovenských hranic, zapojit by se pravděpodobně mohly tři asanační podniky, které jsou ještě v rozumném dosahu.
Další případy by bylo možné řešit podobně jako na Slovensku a v Maďarsku - podle Výborného by se vytipovaly lokality, kde by se pak zvířata pohřbila. Samozřejmě tak, aby to nepoškodilo podzemní vody či nezpůsobilo jinou ekologickou újmu, řekl Výborný.
Opatření se zpřísňují. Už i proti Rakousku
Zákaz dovozu skotu, prasat, ovcí, koz a živočišných produktů se ode dneška kvůli riziku slintavky a kulhavky rozšíří i pro Dolní Rakousko a Burgenland. Lidé zároveň nesmějí vstupovat do obor v Jihomoravském, Zlínském a Moravskoslezském kraji, uvedl Výborný. Mimořádné kontroly vozidel nad 3,5 tuny převážejících zvířata nebo živočišné produkty budou platit i pro hraniční přechody Hatě a Mikulov.
Slintavka a kulhavka je jednou z nejnakažlivějších infekčních chorob. Virus slintavky a kulhavky se vylučuje slinami, močí, trusem a mlékem. Přenáší se kontaktem s nemocnými zvířaty, vzduchem i na povrchu člověka, nástrojů či dopravních prostředků. Na člověka je nemoc nepřenosná. V Česku byla nákaza naposledy zjištěna v roce 1975.
Mezi typické příznaky nákazy patří horečka, snížená produkce mléka, nechutenství či deprese. Následně se u zvířat vyskytují puchýře naplněné tekutinou, které praskají a vytvářejí se z nich otevřené léze.
