Pozadí masakru na Švédských šancích u Přerova, kde českoslovenští vojáci v červnu 1945 zavraždili 265 karpatských Němců, odkrývá nová dvojkniha i s komiksem.
Tu tvoří komiks s názvem Temné obilí a studie historika Pavla Kreisingera Masakr na Švédských šancích v souvislostech, která mimo jiné přináší nové informace o osudech hlavních pachatelů. Cílem komiksu spisovatele Martina Šinkovského a výtvarníka Petra Nováka alias Ticho 762 je tragédii utajenou na řadu desetiletí co nejvíce přiblížit veřejnosti, uvedli tvůrci díla. Knihu vydává Vydavatelství Univerzity Palackého k 80. výročí tohoto masakru.
Studie i komiks se zabývají událostí, při které bylo pod vedením slovenských vojáků Karola Pazúra a Bedřicha Smetany a za souhlasu velitele Eugena Surovčíka v noci z 18. na 19. června 1945 na návrší u Přerova zavražděno a v masovém hrobu pohřbeno 265 nevinných karpatských Němců, Maďarů a Slováků, kteří se po válce vraceli vlakem domů na Slovensko. Většina z nich byly ženy (120) a děti (74).
Za smrt stovek lidí odseděl šest let
Historik ve svém textu odhaluje dosud nepublikovaná zjištění z českých a slovenských archivů, přibližuje osudy pachatelů, upřesňuje oběti a popisuje rozkrývání a vyšetřování masakru. "Zkoumal jsem mimo jiné pachatele zločinu, jejich psychologické profily i další osudy. Panovala totiž řada mýtů a různých polopravd - například, že Klement Gottwald osobně omilostnil Pazúra a ten se dostává již po roce na svobodu. Nebyla to pravda, Pazúr byl odsouzen na 20 let odnětí svobody, z toho si odseděl 'jenom šest let', nicméně to bylo na základě plošných amnestií při střídání prezidentů, kdy mu byl trest postupně snižován," řekl historik.
Uvedl, že mnohé nové informace k Pazúrovi získal v archivu Ústavu paměti národa v Bratislavě. "Tam se podařilo velmi dobře zrekonstruovat i Pazúrovy poválečné osudy, kdy se po propuštění z vězení vrací do Bánské Bystrice, působí ve stavebninách a zároveň jako agent StB. Jeho svazek se přímo nedochoval, dochovaly se ale různé svodky, skartační protokoly či registrační karta agenta," doplnil historik s tím, že Pazúrova spolupráce s StB začala ve vězení v 50. letech a pokračovala dál.
Studium psychologického profilu hlavního strůjce masakru podle historika také potvrdila, že do konce života u něj chyběla jakákoliv sebereflexe. "Cítil se stále jako nespravedlivě odsouzený, snažil se o rehabilitaci v 60. letech, byť jeho žádost obsahuje celou řadu smyšlenek. Bral to pro sebe, že dělá to nejlepší," doplnil.
Žádný z těch, co stikli spoušť, nebyl před soudem
Na střílení 265 lidí na okraji Přerova byla v osudnou dobu vybrána skupina 20 až 30 samopalníků, historik jich ztotožnil sedm, nikdo z nich však podle něj nebyl postaven před soud a dožili v ústraní. Část života podle historika strávil ve vazbě jen Smetana, který byl předčasně propuštěn a jeho stopy končí v Izraeli.
"Eugen Surovčík nebyl nakonec pro nedostatek důkazů v kauze Švédské šance potrestán. Záhy vstoupil do komunistické strany a byl povýšen do hodnosti podplukovníka. V roce 1952 byl odsouzen v jiné kauze, a to na šest let nepodmíněně za zločin vojenské zrady. Jako velitel zajateckého tábora pro polské vojáky v letech 1939 až 1940 totiž zajatce týral a pod jeho velením byli čtyři z nich na útěku zastřeleni," dodal historik.
Komiks je doporučený až od 15 let
Komiks, který je součástí dvojknihy, je kvůli svému zpracování určen jen dospělým čtenářům. Svědectví doby i události podtrhuje vizuálním zpracováním, využívá černobílé estetiky doplněné temně červenou barvou.
"Jde o náš první komiks určený čtenářům od 15 let. Výhodu má v tom, že vypráví silně obrazem. A ty emoce, které jsou v tomto příběhu velice silné, dokáže sdělit komiksovou zkratkou. Toto téma se tak dostane k více lidem," řekl Šinkovský.
