Žáci čtvrtých i osmých tříd základních škol dosáhli v mezinárodním testování dovedností a znalostí z matematiky i přírodních věd (TIMSS) nadprůměrného výsledku ve srovnání s průměrem zapojených zemí i s průměrem zemí Evropské unie. Lepších výsledků dosahovali v matematice i přírodních vědách chlapci, rozdíly mezi dívkami a chlapci jsou větší u žáků na druhém stupni. Výsledky dnes novinářům představil ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.
Testování se konalo v roce 2023, ve čtvrtých ročnících se zapojilo 59 zemí, v osmých 44 zemí z celého světa. V Česku se do testování zapojilo asi 220 škol. Nejlepších výsledků dosáhly východoasijské země, jako například Singapur, Tchaj-wan či Korejská republika. Česko se do testování zapojuje od roku 1995, uvedl Zatloukal.
Českým žákům se v testování z matematiky nejméně dařilo v orientaci v grafech, tabulkách či diagramech. Podle Zatloukala je úzký vztah mezi matematickou a čtenářskou gramotností. Žáci podle něj mají potenciál se v této oblasti zlepšovat. "Ten potenciál neznamená, že bychom museli něco dramaticky měnit, proměňovat, jen se na to zaměřit," řekl Zatloukal. Platí to podle něj pro první i druhý stupeň.
V přírodovědných předmětech se čeští žáci podle Zatloukala postupně spíše postupně zhoršují ve všech tématech. Souvisí to podle něj i s aprobovaností učitelů, kdy pedagog nemá vystudovaný obor daného předmětu. V přírodovědných předmětech je podle něj míra aprobovanosti relativně nižší než v jiných. Učitelé, kteří se na daný předmět nespecializují, podle něj potřebují více podpory, jak mají vyučovat.
V porovnání s průměrem zemí EU se čeští žáci ve výuce málo setkávají s pokusy či badatelsky orientovanou výukou. Například 43 procent českých žáků čtvrtých tříd nikdy žádný pokus ve škole nedělalo. Nedostatek experimentální výuky může podle inspekce snižovat zájem o přírodní vědy a omezovat rozvoj praktických dovedností. Nízký důraz na experimentální a badatelsky zaměřenou výuku je v českých školách i na druhém stupni, uvedla inspekce.
