Spojené státy musí počítat s tvrdou odvetou, budou-li bombardovat Írán v případě, že Teherán nepřistoupí na novou jadernou dohodou s Washingtonem. V pondělí to prohlásil íránský duchovní vůdce Alí Chameneí v reakci na hrozbu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten den předtím v rozhovoru s televizí NBC News pohrozil Íránu bombardováním a dalším zemím sekundárními cly na íránskou ropu.
"Nepřátelství ze strany USA a Izraele tu bylo vždy. Vyhrožují, že nám způsobí újmu... Nepovažujeme to za příliš pravděpodobné, ale pokud se tak stane, Írán jistě tvrdě odpoví," řekl Chameneí, aniž výslovně zmínil Trumpa, během projevu ke konci muslimského postního měsíce ramadánu.
Také íránské ministerstvo zahraničí dnes vyjádřilo odhodlání Teheránu "rozhodně a okamžitě" reagovat na jakoukoli hrozbu. Současně si předvolalo švýcarského velvyslance, který v Íránu zastupuje zájmy Spojených států a působí jako prostředník mezi Washingtonem a Teheránem.
Trump: Bude bombardování, jaké ještě neviděli
"Pokud dohodu neuzavřou, bude bombardování," řekl v neděli Trump. "Bude to bombardování, jaké nikdy předtím neviděli," zdůraznil a zároveň pohrozil, že uvalí sekundární cla na země, které by odebíraly íránskou ropu.
"Otevřená hrozba 'bombardováním' ze strany hlavy státu vůči Íránu je šokující urážkou samotné podstaty mezinárodního míru a bezpečnosti," reagoval dnes na síti X mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Baghájí. "Násilí plodí násilí, mír přináší mír. USA si mohou vybrat svou cestu a nést následky," dodal.
Íránský prezident Masúd Pezeškján v neděli uvedl, že Teherán se nebrání nepřímým jednáním se Spojenými státy. "Ačkoli byla možnost přímých jednání mezi oběma stranami v této odpovědi odmítnuta, zdůraznili jsme, že cesta k nepřímým jednáním zůstává otevřená," uvedl Pezeškján k reakci Íránu na Trumpovo ultimátum.
Jadernou dohodu s Íránem Trump zrušil. Teď chce další
Od původní dohody z roku 2015, která měla omezit íránský jaderný program výměnou za zrušení protiíránských sankcí, Trump v roce 2018 za svého prvního prezidentského mandátu odstoupil. Írán posléze přestal dohodu dodržovat a začal obohacovat uran na úroveň, která ho přibližuje k možné výrobě jaderné zbraně. Teherán přesto dlouhodobě tvrdí, že jeho jaderný program slouží pouze mírovým účelům.
Írán má sice prezidenta, ale nejvýše postaveným je v této zemi duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí, který má poslední slovo ve všech státních záležitostech, včetně zahraniční politiky, jaderného programu či armády. Od íránské islámské revoluce z roku 1979, která svrhla režim šáha Mohammada Rezy Pahlavího, je v zemi u moci šíitské duchovenstvo.
