Čína v posledních měsících popravila čtyři Kanaďany kvůli drogovým deliktům. Kanada proti tomu neúspěšně protestovala. Dál bojuje o život dalšího svého občana, který byl kvůli drogám v Číně rovněž odsouzený k trestu smrti.
Číňané nevyhověli ani nátlaku z nejvyšších míst. "Popravy důrazně odsuzujeme. Osobně jsem žádala o shovívavost. Všichni měli dvojí občanství," řekla kanadská ministryně zahraničí Mélanie Jolyová. Dodala, že s tehdejším premiérem Justinem Trudeauem žádala pro čtveřici o milost. Asijská země však tyto výzvy ignorovala. Roli mohlo sehrát i to, že Čína zmíněné dvojí občanství neuznává.
Důkazy jsou pevné a dostatečné, vzkázala Čína. Žádný dvojí metr
"Čína vždy ukládá přísné tresty za trestné činy související s drogami. Fakta o trestných činech spáchaných kanadskými státními příslušníky v těchto případech jsou jasná a důkazy pevné a dostatečné," uvedlo čínské velvyslanectví v kanadské metropoli Ottawě.
"Boj proti drogové kriminalitě je společnou odpovědností všech zemí. Čína je právní stát a k obviněným všech národností přistupuje stejně. (...) Kanada by měla respektovat ducha právního státu a přestat zasahovat do soudní suverenity Číny," prohlásil mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning.
Ve hře je další život Kanaďana
Kanada se nadále zasazuje o milost pro svého občana Roberta Schellenberga, kterého Peking za pašování drog odsoudil k trestu smrti.
Čína je druhým největším obchodním partnerem Kanady. Jejich vztahy se ale zhoršily v prosinci 2018, kdy kanadské úřady zatkly vrcholnou manažerku čínského komunikačního gigantu Huawei Technologies Meng Wan-čou, kterou USA obvinily z porušování amerických sankcí proti Íránu.
Čína v reakci zatkla bývalého kanadského diplomata Michaela Kovriga a podnikatele Michaela Spavora, kteří se podle Pekingu měli dopouštět aktivit podrývajících čínskou národní bezpečnost. Obě země si zadržené navzájem vyměnily na konci září 2021.
Napětí mezi oběma zeměmi zvyšuje i celní válka
Nové napětí mezi oběma zeměmi panuje od loňského října, kdy Kanada uvalila cla na čínské elektromobily a výrobky z oceli a hliníku, zatímco Čína tento měsíc odpověděla odvetnými cly na dovoz některých zemědělských produktů a potravin z Kanady.
Peking tají oficiální údaje o vykonaných popravách. Organizace na ochranu lidských práv včetně Amnesty International však odhadují, že v zemi jsou každoročně popraveny tisíce lidí. Tresty smrti zejména za vraždy a obchodování s drogami se tradičně provádějí zastřelením, v posledních letech se také začaly využívat smrticí injekce.
