Čipy jako geopolitická „podpultovka“ aneb Poslední Bidenův výstřel v boji s Pekingem

Ne vždy tomu však tak bývá a řada těchto „kachen“ využívá poslední dny na pozici nejmocnějšího voleného činitele planety k upevnění svého odkazu pomocí urychlenému uvádění v život rozličných nařízení a politik, které předtím nestihly. Joe Biden přitom nepředstavuje výjimku! Ačkoli je 46. prezident Spojených států především svými kritiky popisován jako unavený, vysílený a fakticky již spíše pasivní muž, jeho odcházející administrativa se v překotné snaze připravit Ameriku na příchod Trumpa, jako ideové antiteze, pouští do produkce řady poněkud uspěchaných opatření! Některé z nich se přitom vyznačují i výrazným geopolitickým dopadem, a to přesto, že tak na první pohled působit vůbec nemusí! To je i případ nejnovějšího návrhu tvrdých omezení na vývoz supervýkonných čipů, jež lze využít na trénování rozličných modelů umělé inteligence. Její příchod je přitom řadou odborníků i ekonomů nazýván další fází průmyslové revoluce! Kdo ji ovládne, získá výraznou výhodu v mocenském soupeření na globální úrovni! Není nejmenší pochyb o tom, že Čína chová tyto ambice a napíná všechny domácí zdroje k jejich dosažení. Právě tomu se snaží Washington zabránit, přičemž současné kolo exportních omezení má být k tomu ideálním nástrojem. Jenže jak se zdá, daný nástroj má potenciál potrestat nejenom Peking, ale i řadu amerických spojenců v čele s evropskými zeměmi a zřejmě i podtrhnout nohy americkému technologickému průmyslu! Ten žije z globálním obchodu a nyní, navzdory zaběhlé praxi tvářit se politicky neutrálně, volá do boje proti vládnímu establishmentu.

V čem tedy tkví zakopaný pes? V zásadě se zde nehraje o nic menšího, než kdo získá převahu v rapidně se proměňujícím světovém řádu. O tom, že úspěšná aplikace pokročilých technologií může mít radikální dopad na rozložení moci ve světě zřejmě netřeba dlouze vyprávět. Jak již bylo zmíněno, tou současnou přelomovou „vychytávkou“ se zdá být umělá inteligence. Ta je ovšem založena na existenci výkonných grafických čipů (tzv. GPUs), jejichž designu zcela dominují americké firmy. I technologií neznalý čtenář již jistě zaslechnul jméno společnosti Nvidia, jež je hegemonem v odvětví a v současnosti se chystá uvést na trh svůj přelomový čip Blackwell. Ve výrazném závěsu následuje menší producent v podobě AMD, přičemž svojí řadou Gaudi se snaží paběrkovat i zmírající Intel. Úspěch těchto gigantů však Bidenově administrativě již delší dobu způsobuje vrásky na čele, neboť ta se domnívá, že pokud by se ve větší míře dostaly do rukou potenciálně nepřátelských států v čele s Čínou, mohlo by to ohrozit bezpečnost Spojených států. Peking se totiž dle amerických zpravodajců snaží implementovat výhody umělé inteligence do svého zbrojního průmyslu a získat tak převahu na bojištích budoucnosti. Ostatně „Království středu“ v posledních letech ročně vydá na nákup zahraničních čipů více než utratí za dovoz ropy a ropných produktů. Navzdory vší snaze totiž jeho domácí vývoj pokročilých grafických čipů zaostává, a to, přestože společnosti jako Huawei zaznamenávají výrazný pokrok vpřed a nabízejí své produkty nejenom civilní části ekonomiky, ale dle USA i armádě. Tento koncept je znám pod anglickým označením „civil-military fusion“, přičemž Bílý dům se jej snaží z plných sil brzdit. Námitky některých odborníků, že drtivá většina zbrojního hardwaru stále běží na výkonově spíše zastaralých polovodičích, v tom přitom nehrají roli.

Bidenova administrativa totiž dle svých slov hledí do budoucnosti, a proto ještě v posledním týdnu před odchodem ohlásila návrh zpřísnění již existujících omezení s cílem zastavit přeprodávání amerických technologií do Číny a dalších států skrz dosud nesankcionované prostředníky především v menších státech. Nový systém tak rozděluje svět do tří kategorií. První je tvořena osmnácti blízkými spojenci Washingtonu, kteří se těší jeho absolutní důvěře a žádná omezení exportu grafických čipů a doprovodných technologií se na ně nevztahují. Sem spadají především státy tzv. skupiny G7, dále pak přední producenti čipů v podobě Jižní Koreje, Tchaj-wanu nebo Nizozemí. Firmy v nich sídlící navíc budou moci vyčlenit část globální výpočetní kapacity do zahraničí bez omezení, s výjimkou případů, kdy by se jednalo o sankcionované státy. Druhá kategorie je tvořena bezpečnostně rizikovými aktéry v čele s Čínou, Ruskem, Íránem či Severní Koreou, jimž má být zabráněno v zisku pokročilých čipů z dosud problematických oblastí Blízkého východu či jihovýchodní Asie. Třetí kategorie zahrnuje zbytek světa. Tito aktéři budou v případě potřeby muset získat povolení na export, re-export i další nakládání s výše zmíněnými americkými polovodiči. Jak snadná či složitá procedura to bude, není dosud jasné. 

Zřejmě nepřekvapí, že daný krok vzbudil hněv Číny, která již dříve kontrovala vlastními „odvetnými“ omezeními na vývoz pro výrobu čipů klíčových vzácných kovů v čele s galiem a germaniem. Rozhořčení však zavládlo i u evropských spojenců, neboť ne všechny země EU se mají nacházet v kategorii „důvěryhodných“. Brusel proto slovy eurokomisaře Šefčoviče vyjádřil svůj nesouhlas, přičemž se zdá, že záležitost se zařadí na rychle bobtnající seznam vážných sporů mezi oběma stranami Atlantiku. Ba co více, proti návrhu neobvykle ostře vystoupil i americký IT sektor, dle něhož nebyl Bidenův krok vůbec diskutován. Do pomyslného ringu přitom vstoupila i samotná Nvidia, jejíž šéf Jensen Huang dosud platil za „učebnicového diplomata“, jenž se do politických sporů na rozdíl například od Elona Muska zásadně nepletl. Dle slov firmy toto rozhodnutí nejenom neposílí národní bezpečnost USA, ale naopak podkope zahraniční obchod s čipy, oslabí tržby amerických společností a donutí země především rozvíjejícího se světa napojit se na mnohem dostupnější a levnější systém čínských AI technologií. To vše má vést k výraznému posílení vlivu Pekingu ve světě, tedy přesnému opaku toho, o co Bílý dům usiluje.

Jak celá věc dopadne? Oči průmyslu i řady zemí světa se nyní upínají k nastupují Trumpově administrativě, podporované Elonem Muskem, velkým zákazníkem výše zmíněných firem. Postoj sebevědomého blondýna je však zatím nejasný, přestože třeba známý texaský senátor Ted Cruz již avizoval, že udělá z půdy vlivného výboru pro obchod amerického Senátu vše pro to, aby tento Bidenův krok zvrátil. Ať tak či onak, jedno je jisté – paradoxně to bude právě Biden, kdo vejde do historie jako prezident, který ještě před příchodem v Evropě obávaného Donalda Trumpa otevřel stavidla zhoršení vztahů s klíčovými americkými spojenci!