Počet cizinců legálně pobývajících v Česku se ke konci loňského roku mírně snížil, meziročně jich ubylo o 50.414 na 1,066 milionu. Tvořili tak 9,8 procenta populace v zemi, o rok dříve to bylo 10,3 procenta, což byla dosavadní nejvyšší registrovaná hodnota. Vyplývá to ze zveřejněných informací Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejpočetnější skupinu i přes mírný úbytek tvořili stejně jako v přechozích letech Ukrajinci, povolený pobyt v Česku jich ke konci roku 2023 mělo zhruba 575.000. Následovali Slováci a Vietnamci. Ze států Evropské unie pocházela pětina cizinců v Česku.
Více než dvě třetiny cizinců podle statistiků pobývaly loni v Česku na základě některého z druhů přechodného pobytu, necelých 350.000 cizinců mělo povolení k trvalému pobytu a 2515 cizinců dostalo mezinárodní ochranu jako azyl nebo doplňkovou ochranu.
"Pořadí nejvíce zastoupených státních občanství se ve statistikách cizinců s povoleným pobytem v poslední době výrazněji neměnilo," konstatovali statistici. Podle nich 71,4 procenta všech cizinců s povoleným pobytem v ČR tvořili občané ze tří nejhojnějších skupin, tedy z Ukrajiny, Slovenska a Vietnamu. Proti roku 2022 se jejich počty ale změnily. Zatímco Slováků přibylo o 1917 na 119.182 a Vietnamců o 1443 na 67.783, počet Ukrajinců se snížil o 61.835 na 574.447.
Na čtvrtém místě opět skončili Rusové, meziročně jich bylo ale zhruba o 2500 méně, 40.990. Další místo zaujali Rumuni, kterých bylo přes 20.000, před cizinci z Bulharska, Polska, Německa a Mongolska. Proti roku 2022 se mezi uvedenými nejvýrazněji zvýšily počty Rumunů a Mongolů. Rusů a Němců naopak ubylo.
Občané Ukrajiny, kteří nyní tvoří nejpočetnější skupinu cizinců v zemi, začali do Česka přicházet podle statistiků počátkem 90. let minulého století zejména za prací, jejich počty však byly v té době nízké. Postupem času se navýšily a koncem roku 2022 dosáhly až na 636.000 registrovaných, a podíl ukrajinských občanů tak dosáhl téměř šesti desetin z celkového počtu cizinců v ČR.
V roce 2022 pak vlivem příchodu převážně matek z válkou napadené Ukrajiny výrazně přibylo mezi cizinci s povoleným pobytem v Česku žen. Poprvé za dobu sledování migračních statistik jejich zastoupení dosáhlo nadpoloviční většiny (51,1 procent), v roce 2023 se sice poměr vrátil ve prospěch mužů, přesto zůstalo zastoupení žen ve srovnání s roky před vypuknutím války rusko-ukrajinské války vyšší. Loni tvořily ženy 49,3 procenta populace cizinců, přičemž o dva roky dříve to bylo 43,5 procenta, uvedli v aktuální analýze statistici.
Podle nich v souvislosti s válkou na Ukrajině přibylo v Česku v uplynulém období i cizinců ve školách. "Ke skokovému meziročnímu nárůstu došlo ve školním roce 2022/2023 zejména u žáků základních škol. Ve školním roce 2023/2024 se však celkové počty cizinců navštěvujících základní školy ve srovnání s předchozím rokem zřetelně snížily, oproti tomu na středních školách počty zahraničních studentů významně vzrostly," doplnili statistici.
Na zaměstnanosti v Česku se cizinci loni podíleli podle ČSÚ zhruba 19 procenty, zaměstnáno bylo v ČR 942.238 cizinců. Počty cizinců -zaměstnanců se meziročně zvýšily o 3,9 procenta na 823.945 a cizinců s živnostenským oprávnění přibylo o šest procent na 118.383.
