Pandemie covidu-19, která propukla koncem roku 2019 v čínském Wu-chanu, zásadně ovlivnila životy miliard lidí po celém světě. Přestože vědci i politici vedou spory o původu viru SARS-CoV-2, jedno je jisté – pandemie způsobila miliony úmrtí, paralyzovala ekonomiky a proměnila globální zdravotní systém. Jak se virus šířil, jaké byly dopady pandemie a co nového víme o jejím vzniku?
Počátek pandemie ve Wu-chanu
Nový typ koronaviru se objevil počátkem prosince 2019 v Číně, šířit se začal z jedenáctimilionového města Wu-chan ve středočínské provincii Chu-pej. Vir vyvolává onemocnění covid-19 s příznaky chřipky (horečku, kašel, problémy s dýcháním). Pouze u některých pacientů vede k rozvoji virového zápalu plic, který může vyústit až v selhání dýchání. O původu pandemie vedou odborníci i politici spory prakticky od jejího vyhlášení v roce 2020 a vyvolal také napětí ve vztazích mezi Spojenými státy a Čínou. Podle společné studie vědců z Číny a Světové zdravotnické organizace (WHO) se virus přenesl na člověka pravděpodobně ze zvířat, a to prostřednictvím obchodu s divoce žijícími druhy.
Spor o původ viru
Většina amerických zpravodajských služeb později dospěla k závěru, že koronavirus nebyl geneticky upraven, ale stále není zcela jasné, jak pandemie vznikla. Analýza amerických zpravodajských služeb zveřejněná v roce 2023 uvádí, že je možný buď laboratorní, nebo přírodní původ. Americké ministerstvo energetiky předloni vyhodnotilo, že má "nízkou důvěru" v teorii úniku koronaviru z laboratoře. Žádná americká federální agentura se nedomnívá, že virus, který způsobuje covid-19, byl vytvořen jako biologická zbraň. Republikány vedený podvýbor v americké Sněmovně reprezentantů, který se zabýval dopady pandemie covidu-19, loni v prosinci zveřejnil svou závěrečnou zprávu shrnující dvouleté vyšetřování. Koronavirus podle více než pětisetstránkového dokumentu "s největší pravděpodobností vznikl v laboratoři v čínském Wu-chanu". Zpráva v této souvislosti zmiňuje faktory, jako jsou biologické vlastnosti viru a onemocnění výzkumníků ve wuchanském virologickém institutu na podzim 2019. Zákonodárci zároveň vyjádřili přání, aby jejich zpráva pomohla Kongresu, vládě, ale i soukromému sektoru, připravit se na možné "budoucí pandemie a reagovat na ně".
Změna postoje CIA
Letos v lednu americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) dospěla k závěru s "nízkou mírou jistoty", že je pravděpodobnější původ pandemie covidu-19 související s výzkumem, než jeho přirozený původ. CIA tak změnila své předchozí stanovisko, kdy uváděla, že k učinění závěru nemá dostatek informací. Čínská vláda toto tvrzení označila za krajně nepravděpodobné.
Globální šíření a dopady
WHO prohlásila šíření nemoci covid-19 zdravotním stavem nouze s mezinárodním dosahem 30. ledna 2020, tedy v době, kdy se nemoc teprve postupně šířila z Asie do Evropy. Například ještě 6. března 2020 bylo po celém světě zaznamenáno jen 100.000 případů nákazy a teprve 11. března 2020 WHO vyhlásila šíření nového typu koronaviru za pandemii. WHO pak 5. května 2023 ukončila zdravotní stav nouze s mezinárodním dosahem v souvislosti s pandemií covidu-19.
Od začátku roku 2020 bylo zaznamenáno podle údajů serveru Ourworldindata.org (OWID) více než sedm milionů úmrtí souvisejících s koronavirem SARS-CoV-2. Celkem se nakazilo včetně reinfekcí na 777 milionů lidí. Oficiální čísla jsou však podle WHO podhodnocená, podle odhadů organizace počet obětí pandemie může být dvakrát až třikrát vyšší. Nejvíce obětí si nemoc vyžádala ve Spojených státech (přes 1,2 milionu mrtvých), v Brazílii (702.000) a Indii (534.000).
Nejpostiženější země světa
Nejvíce nákaz bylo zaznamenáno ve Spojených státech (103 milionů), v Číně (99 milionů) a Indii (45 milionů). Nejvíce obětí koronaviru podle přepočtu na milion obyvatel vykazuje podle údajů serveru OWID Peru (6601 obětí).
První případ za hranicemi Číny se prokázal 13. ledna 2020 v Thajsku, první úmrtí v důsledku nového koronaviru mimo Čínu poté ohlásily 2. února Filipíny. Nejvíce mrtvých s covidem za jediný den bylo podle serveru ourworldindata.org zaznamenáno 20. ledna 2021, kdy celosvětově zemřelo 18.062 lidí.
Očkování jako hlavní nástroj boje
Za klíčový bod v boji proti pandemii je považována plošná vakcinace. Podle serveru covid19.trackvaccines.org bylo ke konci roku 2022 pro různé stupně užívání schváleno a používáno asi 50 vakcín proti koronaviru. Podle údajů serveru OWID bylo dosud po celém světě aplikováno více než 13,7 miliardy dávek vakcín proti covidu-19. Zhruba 70 procent obyvatel planety dostalo alespoň jednu dávku, ale pouze 33 procent lidí v zemích s nízkými příjmy.
Covid-19 v České republice
V České republice se první případ nákazy novým typem koronaviru objevil 1. března 2020, od té doby se nemoc prokázala ve více než 4,83 milionech případů. Nejvíce nákaz se prokázalo v roce 2022, a to téměř 2,056 milionu případů, což je zhruba o 15 procent více než v roce 2021, kdy se objevilo 1,750 milionu případů. V roce 2020 laboratoře prokázaly přes 733.000 případů. V roce 2023 už to bylo jen 166.000 prokázaných nákaz. V roce 2024 pak zhruba 79.000 případů.
- Od začátku šíření nemoci zemřelo v ČR přes 43.850 lidí, u kterých se prokázala nákaza novým typem koronaviru. Smutný rekord 261 mrtvých je z 3. listopadu 2020, následují 15. březen 2021 s 238 mrtvými a 8. březen 2021 s 236 mrtvými.
- Česká republika přitom patří v přepočtu na obyvatele k nejpostiženějším zemím světa, podle webu OWID je se 4104 mrtvými na milion obyvatel na desátém místě žebříčku, kterému vévodí Peru. Před ČR jsou dále Bulharsko (zhruba 5680), Severní Makedonie (5429), Bosna a Hercegovina (5119), Maďarsko (5073), Chorvatsko (4807), Slovinsko (4687), Gruzie (4520), Černá Hora (4318). Z okolních států vykazuje Německo 2080 mrtvých na milion obyvatel, Rakousko 2486, Slovensko 3885 a Polsko 3151. Průměr EU je zhruba 2820 mrtvých na milion obyvatel.
Zájem o očkování postupně klesal
Očkování proti koronaviru začalo v ČR 27. prosince 2020 stejně jako ve většině ostatních zemí Evropské unie. V prvních dvou letech byl zájem o očkování poměrně vysoký, ke konci roku 2022 mělo v České republice ukončené základní (většinou dvoudávkové) očkování téměř 6,9 milionu lidí, tedy asi 65 procent obyvatel. Poměrně výrazný byl ještě zájem o první posilovací dávku, kterou dostalo necelých 4,4 milionu lidí, pro další očkování už si ale přišly jen stovky tisíc lidí. V letošní očkovací sezóně (od začátku září 2024 do konce srpna 2025) se nechalo očkovat necelých 300.000 lidí, z toho naprostá většina - téměř 75 procent - starších 65 let.
