Deficit rozpočtu v listopadu vzrostl na 259,2 mld. Kč, loni byl 269,1 mld. Kč

Deficit státního rozpočtu na konci listopadu vzrostl na 259,2 miliardy korun z říjnových 200,7 miliardy korun. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Listopadový schodek tak je nejlepší od pandemie covidu-19, ale zároveň pátý nejhlubší v historii Česka. Loni byl po 11 měsících rozpočet v deficitu 269,1 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) za celý rok překročí schodek původně plánovaných 252 miliard korun jen o výdaje spojené s povodněmi. Kvůli nim vláda rozpočet novelizovala, deficit zvýšila na 282 miliard korun.

Příjmy státního rozpočtu za 11 měsíců roku dosáhly 1,737 bilionu korun, proti stejnému období loňského roku se zvýšily o 1,1 procenta. Rozpočtové výdaje ke konci listopadu byly 1,997 bilionu korun, meziročně o 0,4 procenta víc.

Stanjura upozornil, že listopadové prohloubení schodku bylo očekávané, protože v tento měsíc stát nedostává čtvrtletní platby některých daní a naopak vyplácí pravidelnou zálohu na regionální školství. "Při pohledu na dosavadní vývoj rozpočtu není nic, co by se vyvíjelo mimo rámec našeho očekávání. Se znalostí dat k poslednímu listopadovému dni jsem přesvědčený, že dodržíme původně schválený deficit 252 mld. Kč, respektive, že bude navýšený pouze o výdaje na řešení povodňových škod," uvedl ministr.

Hlavní ekonom Deloitte a poradce prezidenta David Marek upozornil, že letošní plnění rozpočtu kopíruje vývoj toho loňského. "Upravený rozpočtový rámec po zahrnutí nákladů na škody po povodních počítá s celoročním schodkem 282 miliard korun. Na prosinec tedy zbývá 23 miliard korun prostoru ke zvýšení dosavadního schodku. To vládě v posledních letech obvykle stačilo. Ovšem bez povodní by již nyní rozpočet překročil původně plánovaný rámec. Důležité bude, kolik ve skutečnosti náklady na škody po povodních budou činit, aby bylo možné správně posoudit plnění rozpočtu vůči vládnímu plánu," uvedl Marek.

"V prosinci rozpočtu pomůžou zejména příjmové daně a při pohledu na vývoj v minulých letech a jistou operativnost v rámci správy rozpočtu lze předpokládat, že bude naplněn dnešní optimismus ministerstva. Tedy že navzdory očekávaným prosincovým výdajům na sanaci povodňových škod se podaří novelizovaný schodek 282 miliard korun dodržet," řekl ČTK partner PwC pro veřejný sektor Jan Brázda.

Vývoj hospodaření státu naopak kritizovala bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO). "Listopadový schodek 259,2 miliardy korun znamená, že navzdory daňovému balíčku, poklesu investic o 16 miliard korun a extrémnímu pumpování prostředků z ČEZ prostřednictvím windfall tax, nedošlo k meziročnímu zlepšení ani o deset miliard korun," napsala na X.

Rozpočtové příjmy podpořil zejména výběr daní a pojistného, který se proti loňsku zvýšil o 83,3 miliardy korun, představovalo to růst o 5,7 procenta. Meziročně se naopak o 38,2 miliardy korun snížil příjem prostředků z Evropské unie. O 27 miliard korun byly také meziročně nižší převody výnosů z majetkových účastí státu.

Nejrychleji rostlo inkaso daně z příjmu fyzických osob, které se zvýšilo o 14,1 procenta na 149,8 miliardy korun. Na povinném pojistném stát vybral 681,8 miliardy korun, znamenalo to meziroční růst o 9,2 procenta. K růstu obou těchto položek podle ministerstva financí přispěly změny přijaté v konsolidačním balíčku.

Daň z přidané hodnoty (DPH) přinesla do rozpočtu 348,2 miliardy korun, o 4,8 procenta víc než před rokem. Inkaso spotřebních daní dosáhlo 149,1 miliardy korun, meziročně vzrostlo o 10,5 procenta. Klesly naopak rozpočtové příjmy z daně z příjmu právnických osob, snížily se o 8,2 procenta na 153,3 miliardy korun.

Hlavní výdajovou položkou byly sociální dávky, na kterých stát vyplatil 829,3 miliardy korun, meziročně o 4,1 procenta víc. Z toho 651,3 miliardy korun tvořily výplaty důchodů. V růstu vyplacených sociálních dávek se projevila i mimořádná okamžitá pomoc občanům postižených povodněmi, na tuto dávku šlo o půl miliardy korun víc než loni.

Kapitálové výdaje se snížily o devět procent na 163,8 miliardy korun. Z toho 75,4 miliardy korun tvořilo spolufinancování evropských projektů. Podle ministerstva financí k meziročnímu poklesu investičních výdajů přispělo i to, že Česko letos přechází na nový víceletý finanční rámec evropských fondů. K poklesu kapitálových výdajů přispělo především snížení dotací Státnímu fondu životního prostředí, které byly o 8,7 miliardy korun nižší než loni, a Státnímu fondu dopravní infrastruktury, které se snížily o 8,4 miliardy korun. Naopak investiční nákupy ministerstva obrany meziročně vzrostly o 14,8 miliardy korun.

Rozpočet na letošní rok počítá po říjnové novelizaci, která v důsledku povodní zvýšila výdaje o 30 miliard korun, s příjmy 1,94 bilionu korun a výdaji 2,22 bilionu korun. Schodek by měl dosáhnout 282 miliard korun. Loni skončil rozpočet s deficitem 288,5 miliardy korun. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň čtvrtý nejhlubší schodek za dobu existence Česka.

Hospodaření státu v milionech korun:

Zdroj: ministerstvo financí