Dekarbonizace musí mít i sociální rozměr. Na dotacích jsme vyplatili lidem rekordní částku, říká Valdman

“Na začátku byl hodně zaměřen na zateplení, v době energetické krize v letech 2021-2023 se projevil velký zájem o fotovoltaiku, to znamená podpořili jsme více než 200 000 střech, 200 000 domácností si požádalo o instalaci fotovoltaiky, nejčastěji s bateriovým systémem, protože hledali řešení růstu cen energii a v tom loňském roce se zaměřil více cíleně na specifické problémy domácností. Vznikl podprogram Nová zelená úsporán light, který cílí na seniory, na domácnosti, kteří dobírají příspěvek na bydlení, případně na dítě, to znamená jsou v té kategorii nejslabších, nejzranitelnější, na které ty ceny energii dopadají nejvíce,” přibližuje Valdman progrem Nová zelená úsporám, který letos slaví 15 let od svého založení.

“Dekorbonizace musí mít ten sociální rozměr a musí být i ten rozměr v konkurenceschopnosti, protože se to týká samozřejmě jak domácností, veřejné správy, tak i podnikatelské sféry, to znamená, bez těch prostředků, které máme, zejména z modernizačního fondu a z budoucích emisních povolenek, se ta dekorbonizace musí zaplatit, přičemž ty celkové náklady na dekorbonizaci jsou odhadovány na 3,5 bilionu korun a ty dostupné veřejné zdroje jsou zhruba 1,5 bilionu korun,” odpovídá Valdman na dotaz moderátora, zda by nebylo lepší, kdyby dekarbonizace probíhala pouze pod taktovkou trhu.

Co znamená, když ve Státním fondu dojdou prostředky pro jednotlivý program? Kdo je největším žadatelem o dotace ze SFŽP? Docílí Česká republika podle Valdmana snížení energetické náročnosti většiny budov na jejím území? Poslechněte si celou epizodu.