Počet uživatelů umělé inteligence (AI) v Česku se loni téměř ztrojnásobil. Zatímco v roce 2023 nástroje AI používalo 23 procent Čechů, loni se jejich podíl zvýšil na 60 procent. Uvádí to průzkum poradensko-technologické společnosti Deloitte.
Za rychlým nárůstem počtu uživatelů nástrojů AI v Česku stojí podle expertů Deloitte především jejich dostupnost. Mnohé AI nástroje jsou totiž zdarma a lze je využívat na různých typech zařízení, což výrazně snižuje vstupní bariéry a podporuje jejich další rozšíření.
Podle Julie Šislerové z Deloitte otázka už není, zda bude umělá inteligence měnit průmysl, ekonomiku a jednotlivé obory, protože to už se děje. lepší je ptát se, jak moc je ovlivní. "Propisování AI do našich životů je dobře vidět například na datech, jak často ji v Česku používáme. Kromě toho, že se meziročně ztrojnásobil počet Čechů a Češek, kteří AI používají, došlo i k nárůstu těch, kteří umělou inteligenci používají denně. Zatímco v roce 2023 to bylo přibližně pět procent uživatelů, loni šlo již o 27 procent,” podotkla Šislerová.
Loni rovněž skokově narostl počet těch, kteří přešli od příležitostného používání AI k tomu, že se pro ně umělá inteligence stala denní rutinou. Až 40 procent respondentů dále uvedlo, že jim generativní umělá inteligence významně usnadňuje život a šetří čas. Tuto technologii vnímají jako osobního asistenta, který je vždy přítomen a dokáže jim s čímkoliv pomoci.
Zatímco v roce 2023 dominovali v používání AI muži, kteří tvořili většinu uživatelů, a ženy představovaly jen necelou třetinu, o rok později se situace změnila. Muži loni tvořili 54 procent uživatelů, Češky pak 46 procent. Podle expertů Deloitte lze očekávat, že tento trend bude pokračovat a AI bude získávat stále více uživatelů napříč různými demografickými skupinami.
"Zavádění umělé inteligence se v Česku zrychluje. Očekávejme, že z pasivního získávání informací se přehoupneme do doby, kdy se AI stane proaktivním nástrojem, který nebude jen asistovat, ale bude schopný samostatně vyřešit úkoly, rozhodovat nebo automatizovat pokročilé procesy. Nasazení ve firmách a v organizacích má obrovský potenciál zejména v efektivitě jednotlivých činností, který je podle mých odhadů zatím využitý tak z pěti až deseti procent,“ dodal ředitel týmu M&A strategie v Deloitte Jan Kudlák.
Nejčastěji si nástroje AI osvojují mladší „digitální“ generace, především věková skupina 18 až 24 let (26 procent). Následují lidé ve věku 25 až 34 let (25 procent). Naopak nad 45 let používání AI nástrojů mezi Čechy klesá.
Třemi nejpoužívanějšími nástroji mezi českými uživateli jsou ChatGPT (45 procent), MS Copilot (pět procent) a Gemini (čtyři procenta). Nejčastěji je Češi využívají pro řešení pracovních úkolů (31 procent), asistenci v každodenním životě (20 procent), ze zvědavosti (16 procent) nebo pro zábavu (14 procent). Dotazovaní používají nejčastěji nástroje generativní AI pro dílčí úkoly jako vytvoření textu, kontrolu pravopisu, plánování itineráře, když potřebují něco vysvětlit nebo porovnat produkty.
"Češi nejčastěji využívají AI v oblasti generativního obsahu, při tvorbě textů, vizuálů a překladů, a dále pro analýzu dat, automatizaci administrativních procesů a personalizaci zákaznické komunikace. Výrazný růst je patrný zejména v marketingu, e-commerce, vzdělávání a IT sektoru. Přestože adaptace AI technologií je stále částečně limitována obavami z bezpečnosti dat a nedostatkem odborných znalostí, firmy i jednotlivci postupně investují do integrace těchto nástrojů,“ dodal ředitel Ydeal Group Zdeněk Valut.
Z průzkumu Deloitte rovněž vyplývá, že značná část Čechů a Češek se používání AI i nadále brání (40 procent). Jako hlavní důvody uvádějí, že jí nerozumí nebo nevědíí, jak ji využít v každodenním životě. Někteří ji považují za příliš pokročilou, jiní se obávají jejích negativních dopadů a potenciálních rizik.
S rozvojem těchto nástrojů jsou spojena i rizika. V českém kontextu se dá podle expertů Deloitte do budoucna předpokládat častější a početnější výskyt deepfakes v podvodných kampaních, například falešných politických prohlášení nebo deepfake obsahů s celebritami. Česko se však zatím těmto problémům nevěnuje systematicky a do této oblasti nealokuje prostředky na výzkum nebo prevenci a vzdělání. "Ministerstvo vnitra si za zhruba 35,9 milionu korun nechává od VUT v Brně vyvinout nástroj pro identifikaci hlasových deepfakes, nicméně obávám se, že podobných projektů a iniciativ bude zapotřebí výrazně více. Útočníci jsou díky rychlému rozvoji AI zatím o krok napřed,“ podotkl ředitel České asociace umělé inteligence Lukáš Benzl.
