Dotace na pořízení obnovitelných zdrojů z programů Státního fondu životního prostředí (SFŽP) loni klesly, když na solární elektrárny stát poskytl přes 9,2 miliardy korun. Meziročně to byl pokles zhruba o třetinu. Celková výše vyplacených dotací na tepelná čerpadla pak byla meziročně asi o dvě procenta nižší a činila 1,5 miliardy korun. Vyplývá to z aktuálních dat SFŽP.
Vývoj zájmu veřejnosti o dotace ilustruje také počet podaných žádostí. Zatímco u tepelných čerpadel evidoval fond loni pokles počtu podaných žádostí o dotace meziročně o čtyři procenta na 16.938, u solárů 55.524 žádostí za loňský rok znamenalo meziroční propad o 24 procent.
"U solárních elektráren byl v roce 2024 zájem veřejnosti a následný nominálně vyplacený objem dotací stále zhruba pětkrát vyšší než u tepelných čerpadel. I tak je ale zcela zřejmé, že se fotovoltaika začala posouvat z období růstu objemu do období růstu kvality a zvyšování efektivity," uvedl výkonný ředitel instalační společnosti Schlieger Pavel Matějovič. Podle něj už dotace na soláry v příštích letech růst nebudou a investice do nich se zaměří spíše na rozvoj a modernizaci.
“Do značné míry je to pro nás ukazatel zájmu široké veřejnosti o daný typ dotací. Rozhodně se na tom podepsal fakt, že v polovině loňského roku nebylo v dotacích na soláry úplně jasno a situace byla pro zájemce nepřehledná. Pro letošek očekáváme stabilizaci zájmu díky jasným pravidlům, která budou platit po celý rok,” podotkl Matějovič.
Průměrná hodnota úspěšné žádosti pak podle dat byla u solárních elektráren 179.591 Kč. V případě tepelných čerpadel pak činila 103.508 korun.
Celkový počet instalací loni jak u solárních elektráren tak u tepelných čerpadel zpomalil. Loni bylo v tuzemsku zprovozněno 44.593 nových fotovoltaik, meziročně o 38.106 méně, loňský instalovaný výkon 967 megawattů (MW) však byl stejný jako v rekordním roce 2023. Ještě výrazněji pak propadla poptávka po tepelných čerpadlech. Čeští výrobci loni prodali 20.029 zařízení, což byl meziroční pokles asi o 60 procent.
