Druhou nejsilnější stranou v německém Spolkovém sněmu se po nedělních volbách stane podle průzkumů Alternativa pro Německo (AfD). Strana označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou by mohla získat kolem 20 procent hlasů, tedy dvojnásobek oproti volbám v roce 2021. Šance, že se AfD po volbách dostane do vlády, je ale mizivá. Ostatní parlamentní strany s ní kvůli jejím extremistickým postojům odmítají spolupracovat. Spolupředseda strany Tino Chrupalla je ale optimista. V rozhovoru se zpravodajem ČTK a dalšími zahraničními novináři v Berlíně řekl, že čas, kdy AfD usedne ve vládě, dříve či později přijde.
"Náš čas ve vládních lavicích přijde... dříve či později," řekl v rozhovoru Chrupalla. Upozornil přitom na rakouský příklad, kde se středové strany také dlouho zdráhaly spolupracovat se Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ), která zastává podobné pozice jako AfD. Nakonec ji ale do vlády vzaly a z posledních parlamentních voleb v loňském roce už vzešla jako nejsilnější politická formace. "Trpělivost se vyplácí," dodal 49letý Chrupalla, který AfD řídí společně s Alice Weidelovou. V tandemu se jim podařilo v posledních letech rozhádanou stranu aspoň navenek sjednotit a přiblížit ji i středovým voličům. Zároveň se strana pod jejich vedením dál radikalizovala.
AfD je kvůli podezření z pravicově extremistických aktivit v hledáčku spolkové kontrarozvědky. Ve třech spolkových zemích na východě - v Sasku, Durynsku a Sasku-Anhaltsku - ji místní tajné služby vedou dokonce jako prokazatelně krajně pravicovou. V dalších šesti zemích je z krajně pravicových aktivit podezřelá.
Chrupalla ve Spolkovém sněmu zastupuje volební obvod Zhořelec (Görlitz) na německo-polské hranici a je členem saské organizace AfD. Také na něj má kontrarozvědka složku. "Připadám si jako v NDR, je to takové déjà-vu," řekl k tomu, a přirovnal tak činnost tajné služby demokratického Německa k praktikám Stasi, která působila v autoritářském režimu někdejší Německé demokratické republiky (NDR).
Právě na území bývalé NDR slaví AfD největší úspěchy. V zářijových volbách do sněmů v Sasku, Durynsku a Braniborsku získala vždy kolem 30 procent hlasů a v Durynsku dokonce hlasování těsně vyhrála. Durynská odnož strany přitom platí za zvlášť radikální. V jejím čele stojí klíčová postava národoveckého křídla strany Björn Höcke. Vystudovaný učitel dějepisu vešel ve známost kontroverzními výroky, soud ho opakovaně potrestal za použití nacistického hesla Vše pro Německo. V minulosti Höcke například požadoval změnu přístupu k německým dějinám o 180 stupňů.
Hlavním tématem AfD je dlouhodobě migrace. Podle Chrupally neodmítá strana kvalifikované přistěhovalce, zásadně ale hodlá i dál vystupovat proti nelegální migraci, která je podle něj spojená s nárůstem kriminality v Německu. "Máme dost co dělat s německými kriminálníky, nepotřebujeme ještě další z ciziny," řekl v rozhovoru. Podle něj přitom vývoj dává AfD zapravdu a ostatní strany postupně její postoje k migraci přejímají.
Nejsilnější opoziční formace, konzervativní unie CDU/CSU, skutečně v posledních týdnech kampaně před nedělními volbami výrazně přitvrdila v požadavcích na zpřísnění migrační a azylové politiky. Její volební lídr Friedrich Merz zveřejnil pětibodový plán, kterým reagoval na lednový útok v bavorském Aschaffenburgu, kde neúspěšný žadatel o azyl z Afghánistánu nožem zabil dvouletého chlapce a 41letého muže, který přispěchal na pomoc. Nezávaznou rezoluci, která plán CDU/CSU obsahovala, se pak podařilo ve Spolkovém sněmu na konci ledna schválit pouze pomocí hlasů AfD. Vládní strany - sociální demokraté a zelení - v tom viděly prolomení tabu, že s krajní pravicí se nespolupracuje. Do ulic německých měst na protest vyšly desítky tisíc lidí. Podle Chrupally ale hlasování bylo "vítězstvím pro demokracii, vítězstvím pro Německo".
Pravděpodobný příští německý kancléř Merz nakonec musel v kampani několikrát jasně deklarovat, že s AfD po volbách nebude spolupracovat. Podle Chrupally ale není možné dlouhodobě ignorovat stranu, kterou podporuje pětina voličů. "Ve východním Německu jsme zdaleka největší politickou silou. Podporu máme ale v celé zemi, u střední třídy, řemeslníků. To prostě nemůže dlouhodobě fungovat, naopak nás tím jen posílí," uvedl.
Podle nedávno zveřejněné analýzy Lipské univerzity se voliči AfD rekrutují především z řad lidí s nižším vzděláním, se středními příjmy či z řad nezaměstnaných. Výrazná většina voličů jsou přitom muži - zhruba 70 procent. Jedním z nich je také čerstvý šedesátník Thomas z východní části Berlína. "Volil jsem vždy CDU, ale zklamala mě," řekl ČTK. Vyučeného elektrikáře, který podle svých slov v době NDR strávil nějaký čas ve vězení za protirežimní činnost, trápí hlavně nelegální migrace a údajně nezvládnutá integrace přistěhovalců. "Taky hospodářsky se nám nedaří moc dobře. Bývali jsme ekonomická velmoc a podívejte se, kam jsme to dopracovali," dodal. Německé hospodářství opravdu loni druhý rok v řadě kleslo a na letošní rok vláda i ekonomové předpovídají jen minimální růst.
Kromě pětiny německých voličů se AfD dostává v posledních době podpory i ze zámoří. Americký miliardář Elon Musk několikrát na své sociální síti X stranu podpořil. V lednu také vedl více než hodinový rozhovor s kandidátkou na kancléřku Weidelovou. "Trochu to přispělo k normalizaci naší strany, k tomu, že nás i zahraniční podnikatelé berou vážně, že si chtějí vyslechnout naše názory," řekl Chrupalla. Po Muskovi se minulý týden k vlivným podporovatelům AfD připojil také americký viceprezident J. D. Vance, který v projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci kritizoval ostatní německé strany, že odmítají s AfD spolupracovat. Kancléř Olaf Scholz i předák opozice Merz to odmítli jako vměšování do vnitřních záležitostí Německa.
Sestavování vlády po nedělních volbách bude mimořádně těžké. Strany politického středu jsou rozhádané, lednové hlasování s AfD příkopy mezi CDU/CSU, sociální demokracií a zelenými jen prohloubilo. Příští německá vláda tak nemusí být o moc stabilnější než ta předchozí. Z toho by mohla v opozici těžit AfD. Stejně jako Chrupalla je proto i Weidelová přesvědčena, že vstup AfD do vlády je jen otázka času. Ve volební kampani několikrát naznačila, že skutečným cílem je vyhrát volby v roce 2029 tak, aby vláda bez AfD po nich už nebyla možná.
