Školní metodici prevence potřebují podporu, jinak jim hrozí pracovní vyčerpání, ztráta motivace či to, že přehlédnou rizikové jevy u žáků. ČTK to řekla Daniela Sejpalová z neziskové organizace Jules a Jim, která se školní prevenci věnuje více než 18 let. Pomoci podle ní může metodikům specializační studium či přehled o vývoji poznatků v oboru. Připomněla, že školní metodici prevence nemají ze zákona pro tuto práci vymezený čas a vykonávají ji vedle svého plného úvazku.
Prací metodika je mimo jiné organizace aktivit a programů, které pomáhají žákům lépe zvládat konflikty, umět odmítnout návykové látky nebo bezpečně zvládat stres. Součástí jejich práce je také včasné řešení problémů.
"Jde o závažné situace, na které je třeba být připravený – i po stránce psychohygieny. Když se vám v jednom týdnu sejde řešení šikany, pokus o sebevraždu ve škole a jednání s OSPOD (Orgán sociálně-právní ochrany dětí), není snadné to zvládnout a dělat svou práci dobře. Metodici potřebují větší podporu, jinak jim hrozí vyhoření nebo přehlédnutí rizikových jevů, které by šlo ošetřit dřív, než se něco stane,“ řekla Sejpalová.
Metodik by měl mít podle Sejpalové kromě pedagogického vzdělání alespoň základní znalosti z psychologie či sociální práce. Je důležité, aby rozuměl projevům i příčinám rizikového chování, uvedla. Také by měl umět navázat důvěrný vztah se žákem. "Měl by být schopen udržet si určitý odstup a nadhled, v případě, že se necítí být kompetentní k řešení nějaké situace, neměl by se ostýchat požádat o pomoc spolupracující instituce," řekla. Metodici by se podle ní měli pravidelně vzdělávat, možností je například specializační studium.
Důležitá je podle Sejpalové i spolupráce metodika s učiteli, kterým by měl pomáhat rozpoznat rizikové chování či zapojit prevenci do každodenní výuky. "Také spolupráce s rodiči hraje důležitou roli – škola by jim měla poskytovat podporu a jistou formu vzdělávání, aby věděli, jak s dětmi mluvit o rizikovém chování a jak jim pomáhat," řekla.
"Když chce být metodik v obraze a udržet krok s dobou, čeká ho spoustu hledání a shromažďování nových informací, a to je časově velmi náročné. Proto jsme minulý rok založili ŠPP (školní poradenské pracoviště) platformu, kde se snažíme o souhrn všeho podstatného, co by měl metodik vědět,“ řekla Sejpalová. Zájemci mohou najít na platformě například podněty z praxe či odkazy na články a potřebnou legislativu. Sejpalová se v organizaci věnuje i specializačnímu studiu metodiků v prevenci.
Ve školním roce 2022/2023 řešili ředitelé středních škol v chování žáků zejména záškoláctví a kouření, meziročně stoupl zaznamenaný počet případů agrese, verbální agrese vůči učitelům, násilí či užívání návykových látek. Vyplývá to z výroční zprávy České školní inspekce. Problémy se záškoláctvím a kouřením se zabývali i ředitelé základních škol, častěji než dříve násilím, kyberšikanou či krádežemi. Inspektoři upozornili, že vyšší podíl škol, které u svých žáků odhalují rizikové chování, nemusí nutně znamenat nárůst počtu případů, ale větší schopnost škol jevy odhalit a řešit.
Podle Sejpalové školy mohou účinně řešit problémy, jako je šikana či kyberšikana. Nápomocný může být například metodický pokyn ministerstva školství, preventivní program školy, školou nastavené postupy a kroky, krizové plány či školní řád. "Ale když na práci s tím vším není čas nebo je to hluboko dole na seznamu priorit, mohou být k ničemu," dodala Sejpalová.
