Vysoké školy musí počítat s nárůstem počtu uchazečů, který souvisí s vysokým počtem žáků, kteří nyní studují na středních školách. Demografický vývoj bude znamenat patnáctiprocentní nárůst počtu uchazečů v příštích třech letech, řekl dnes na konferenci Školství 2025 premiér Petr Fiala (ODS). Vláda podle něj chce, aby Česko mělo více vysokoškoláků. V zemi je podle něj nedostatek vysokoškolsky vzdělaných lidí.
"Vysoké školy musejí počítat s nárůstem uchazečů kvůli demografickému vývoji, jenom ten bude znamenat patnáctiprocentní nárůst v příštích třech letech," řekl Fiala. Školy musejí podle něj počítat i se zájmem lidí o doplňování vzdělávání, takzvané rekvalifikace. Je podle něj potřeba se v oborech, ve kterých to dává smysl, zaměřit na krátké vzdělávací programy. Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) by krátké vzdělávací programy mohly nabízet například vyšší odborné školy.
Podle dat OECD za rok 2023 mělo vysokoškolské vzdělání v Česku 27 procent lidí ve věku 25 až 64 let. Průměr zemí OECD byl 41 procent. Podle Fialy si lidé také málo doplňují vzdělání během života.
Rozpočet vysokého školství poroste podle Beka rychleji než rozpočet regionálního školství. Důvodem je podle něj příprava na silnější populační ročníky, které studují na středních školách. Zároveň si podle něj vláda musí od vysokých škol objednat více absolventů některých oborů. Zmínil například nelékařské zdravotnické obory nebo absolventy učitelství a dalších profesí ve školství.
Vláda schválila na příští rok pro vysoké školy rozpočet 34,9 miliardy korun, to je o čtyři miliardy více, než je ve schváleném rozpočtu na letošek. Celý rozpočet ministerstva školství by pro příští rok měl činit téměř 291 miliard korun.
"Musíme si ujasnit, že to jak do školství investujeme je důležitější, než kolik peněz posíláme," řekl Fiala. Systém veřejného školství je podle něj potřeba postupně zjednodušit. Pro rozvoj školství jsou podle něj potřeba data.
Data o žácích i učitelích by měly přinést registr žáků a registr pedagogů. Zavést by je měl zákon o registrech ve vzdělávání, ke kterému ministerstvo vypořádává připomínky. Návrh zákona v připomínkovém řízení odmítla například Unie zaměstnavatelských svazů (UZS) či Úřad pro ochranu osobních údajů. Podle UZS přinese zákon školám další byrokratickou zátěž. Zástupci ministerstva školství a někteří odborníci dlouhodobě poukazují na to, že registry žáků a pedagogů v Česku chybí.
Například registr pedagogických pracovníků by měl zahrnovat všechny informace o učitelích. Data by měla ukazovat například to, kde je kolik učitelů, kde případně chybí, zda učí aprobovaně, tedy zda mají na daný předmět specializaci. Na tvorbě registrů na ministerstvu pracuje bývalý ředitel státní organizace Cermat Miroslav Krejčí. "Kdybychom měli právo tyhle informace vědět, tak to pomůže celému školskému systému v tom, aby se mohl připravovat na budoucnost," řekl na konferenci Krejčí.
