Akademie věd má nového šéfa. Fyzik Radomír Pánek zkoumá jadernou fúzi

Prezident Petr Pavel na Pražském hradě jmenoval fyzika Radomíra Pánka novým předsedou Akademie věd ČR (AV ČR). V prosinci ho zvolil akademický sněm instituce. V čele akademie končí Eva Zažímalová, která po dvou čtyřletých funkčních obdobích už nemohla kandidovat. Pánek má vést instituci do roku 2029, funkční období mu začne 25. března.

Pánek už v prosinci po svém zvolení řekl, že mezi jeho hlavní cíle patří zlepšení financování Akademie věd, která podle něj v posledních letech trpí nedostatkem peněz, ale také zvýšení platů zejména v humanitních oborech, zlepšení vnitřního fungování instituce i komunikace mezi vedením a pracovišti. Pánek působil jako ředitel Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd, ve funkci ho v únoru vystřídal Tomáš Chráska.

Akademie věd ČR je největší veřejná výzkumná instituce v Česku, zaměřuje se na základní i aplikovaný výzkum v širokém spektru vědních oborů, od přírodních věd přes humanitní po technické disciplíny. Sdružuje 54 veřejných výzkumných pracovišť. Předseda je zodpovědný mimo jiné za komunikaci akademie s vládou, univerzitami a dalšími vědeckými a výzkumnými subjekty. Mezi jeho pravomoci patří například jmenování ředitelů jednotlivých ústavů nebo spravování rozpočtu.

Vizitka Radomíra Pánka (49), kterého dnes prezident Petr Pavel jmenuje předsedou Akademie věd ČR pro volební období 2025 až 2029:

Datum a místo narození: 17. května 1975, Boskovice

Vzdělání: vystudoval teoretickou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze (Mgr., 1998), kde absolvoval i doktorské studium (PhD., 2002) a získal titul doktora přírodních věd (RNDr., 2003)

Dosavadní funkce: ředitel Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd České republiky (ÚFP; od 2015)

Profesní kariéra: od roku 2000 pracuje v Ústavu fyziky plazmatu AV ČR; mezi roky 2006 a 2010 vedl projekt instalace tokamaku (zařízení pro výzkum jaderné fúze) COMPASS v ÚFP, v letech 2008 až 2017 byl vedoucím oddělení tokamaku, od roku 2015 je ředitelem Ústavu fyziky plazmatu AV ČR; kromě toho od roku řídí i nový projekt COMPASS-U, který má výrazně modernizovat stávající tokamak; v roce 2019 byl na své domovské fakultě jmenován docentem, od roku 2023 je profesorem Fakulty jaderné a fyzikálně-inženýrské Českého vysokého učení technického v Praze

Vědecká činnost: zaměřuje se na výzkum fyziky plazmatu v tokamacích a dalších zařízeních pro magnetickou fúzi, věnuje se také pokročilým technologiím pro jadernou fúzi, konstrukci a provoz tokamaku

Rodina: je ženatý, má dvě děti

Ostatní:

- Absolvoval vědecké pobyty v Británii, Itálii, Rakousku nebo Francii. Jako hlavní řešitel vedl několik vědeckých projektů vyhlášených Grantovou agenturou ČR nebo ministerstvem školství v objemu zhruba dvou miliard korun. Jako pedagog vede od roku 2011 kurzy fyziky plazmatu a technologie jaderné fúze na Matematicko-fyzikální fakultě UK, Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT nebo Fakultě matematiky, fyziky a informatiky Univerzity Komenského v Bratislavě.

- Od roku 2010 zasedá v Akademickém sněmu AV ČR, angažuje se také v mezinárodních organizacích. V současnosti předsedá valnému shromáždění konsorcia EUROfusion, které sdružuje zástupce 27 zemí EU, je členem vědeckého a technického výboru Evropského společenství pro atomovou energii (EURATOM) a působí také v řídícím výboru programu EU DEMO (projekt fúzní elektrárny). V minulosti se například podílel na společném evropsko-japonském projektu satelitního tokamaku.

- V roce 2009 převzal Prémii Otto Wichterleho, určenou úspěšným mladým vědcům, kteří pracují v ústavech a laboratořích Akademie věd ČR.

- Pánka zvolil loni v prosinci sněm Akademie věd ČR, zvítězil již v prvním kole ziskem 128 z 242 hlasů. Ve věku 49 let je nejmladším předsedou AV ČR od jejího vzniku. Dosud nastoupil jako nejmladší do čela této instituce Jiří Drahoš, kterému bylo 60 let, zbylí šéfové akademie se ujímali funkce o několik let starší.