Přes 80 procent Grónska, tohoto největšího ostrova na světě, pokrývá ledový krunýř. Země má vlastní vládu i parlament a v současnosti je autonomním územím Dánska. Místní půda ukrývá řadu bohatých nalezišť surovin, stejně jako fosilních paliv - ropy i zemního plynu. Proto Grónsko přitahuje pozornost současných supervelmocí včetně Spojených států. Americký prezident Donald Trump si uvědomuje i jeho strategickou polohu a tvrdí, že pro bezpečnost Ameriky je tento ostrov klíčový, a proto usiluje o jeho získání. V Grónsku se v úterý 11. března uskuteční parlamentní volby.
Spojené státy mají Grónsko v hledáčku už od 19. století a opakovaně ho zkoušely získat. Kodaň i Grónsko však shodně tvrdí, že ostrov není na prodej a že o své budoucnosti rozhodnou výhradně místní obyvatelé. Grónsko, které je rozlohou přes dva miliony kilometrů čtverečních větší než Mexiko, ale má přibližně jen 57.000 obyvatel, má od roku 2009 rozsáhlou autonomii. Ta zahrnuje i právo vyhlásit nezávislost na Dánsku na základě referenda. Mnoho Gróňanů podporuje snahy a nezávislost a mnoho Dánů naopak vnímá historické vazby s Grónskem jako integrální součást dánské národní identity
Grónsko je nejméně zalidněnou zemí na světě. Přes 90 procent jeho obyvatel tvoří Inuité, kteří žijí hlavně na jihozápadním pobřeží. Obří ostrov se nachází mezi Severním ledovým oceánem a Atlantikem a úplně nejblíž má k území Kanady, v nejbližším místě by to bylo po moři nějakých 400 kilometrů. Ačkoli je Grónsko součástí severoamerického kontinentu, politicky a kulturně je již více než tisíc let spjato s Evropou, hlavně s někdejšími koloniálními mocnostmi Norskem a Dánskem.
Jižní část ostrova osídlili v 10. století Vikingové, Inuité sem přišli ve 13. století. Přibližně od té doby bylo Grónsko dlouho pod norským vlivem, pak norsko-dánským a klíčový okamžik nastal v roce 1814. Po rozdělení Dánska a Norska se Grónsko dostalo pod kontrolu Dánska a jeho kolonií bylo až do roku 1953.
V roce 2008 Gróňané v referendu odhlasovali zákon o samosprávě, který přenesl více pravomocí z dánské vlády na místní. Grónsko postupně převzalo odpovědnost za řadu vládních služeb a oblastí, pod místní správu dostaly i soudy, policie či pobřežní stráž, oficiální jazyk byl změněn z dánštiny na grónštinu. Dánská vláda si ponechala kontrolu nad občanstvím, měnovou politikou a zahraničními záležitostmi včetně obrany. Od roku 1985 má Grónsko vlastní červenobílou vlajku, v jeho modrobílém znaku je lední medvěd. V roce 2016 se v nezávazném referendu 64 procent obyvatel vyslovilo pro "budoucí nezávislost" a v roce 2018 se většina parlamentních stran shodla na "pomalé cestě k nezávislosti" bez konkrétního data.
USA mají Grónsko "v hledáčku" už od 19. století. Poprvé v roce 1867 zkoumal tehdejší ministr zahraničí USA William H. Seward možnosti koupě Grónska a případně i Islandu, jeho návrh však tehdejší Kongres neschválil. Po vypuknutí druhé světové války, v reakci na vpád nacistů do Dánska, obsadili Američané na začátku dubna 1941 Grónsko, aby ho bránily před možnou invazí Německa. Tato "okupace“ pokračovala do roku 1945 a USA provozovaly na ostrově základny Bluie West-1 v lokalitě Narsarsuaq a Bluie West-8 v Kangerlussuaq. Tyto základny jsou dodnes využívány jako mezinárodní letiště.
V roce 1946 nabídly USA Dánsku odkoupení ostrova za 100 milionů dolarů, severská země to však odmítla. Dánsko o pár let později pouze udělilo souhlas Spojeným státům s využíváním základny Thule Air Base v rámci jednotné obranné strategie NATO ve studené válce. Americká armáda také udržuje stálou přítomnost na vesmírné základně Pituffik na severozápadě Grónska.
Další odkup Grónska navrhl prezident Trump v roce 2019, během svého prvního funkčního období. Je přesvědčen, že by se Grónsko mělo stát součástí USA a v minulosti při všech příležitostech mluvil o tom, že by Washington Grónsko od Dánska odkoupil, podobně jako když v 19. století koupili Američané Aljašku od Rusů. Dánská premiérka však jeho nabídku z roku 2019 okamžitě odmítla a označila ji za "absurdní".
Podle nejnovějšího projevu Donalda Trumpa před několika dny mají obyvatelé Grónska právo rozhodnout, k jakému státu se přidají, šéf Bílého domu přitom ale vyjádřil přesvědčení, že USA "tak či onak" Grónsko získají. "Udržíme vás v bezpečí, učiníme vás bohatými a společně vyneseme Grónsko do výšin," prohlásil Trump. Grónský premiér Múte Egede v reakci na jeho projev uvedl, že občané ostrova nejsou Američané ani Dánové, protože jsou Gróňané. Spojené státy to musí pochopit, napsal Egede v příspěvku v grónštině a dánštině na Facebooku. Egede vzkaz zveřejnil několik hodin poté, co Trump v proslovu Gróňany přímo oslovil.
Grónsko má strategický význam pro americkou armádu a její systém včasného varování před balistickými raketami. Nejkratší cesta z Evropy do Severní Ameriky vede právě přes tento arktický ostrov. USA by chtěly rozšíření vojenské přítomnosti, včetně umístění radarů pro sledování vod mezi ostrovem, Islandem a Británií, které jsou vstupní branou pro ruské námořnictvo a jaderné ponorky.
"Chtějí být s námi,“ prohlásil podle deníku The Guardian nedávno americký prezident Trump o obyvatelích Grónska. Průzkumy veřejného mínění však naznačují, že většina Gróňanů je proti připojení Grónska k USA, ale většina si jich také přeje v budoucnu získat nezávislost na Dánsku. Mnozí obyvatelé Grónska jsou Trumpovými hrozbami o převzetí kontroly nad vlastí podle agentury AP znepokojeni a uraženi.
