Mohutný požár, stovky tun benzenu uniklých do půdy a hrozba kontaminace podzemních vod i řeky Bečvy – takové následky má vykolejení nákladního vlaku u Hustopečí nad Bečvou. Souprava převážející celkem 1020 tun této nebezpečné látky jela v místě nehodu rychlostí 95 km/h namísto povolených 40 km/h, což vedlo k vykolejení většiny vagonů a rozsáhlému požáru. Škody se odhadují na stovky milionů korun a likvidace ekologických dopadů potrvá měsíce.
Nehoda, která nemá v historii samostatné České republiky obdoby, se stala 28. února v 11:40, když nákladní vlak převážející z chemičky DEZA ve Valašském Meziříčí 1020 tun benzenu vykolejil na vjezdu do stanice Hustopeče nad Bečvou na Přerovsku. Jak týden po nehodě informovala Drážní inspekce, vlak jel v okamžiku nehody zhruba 95 kilometrů v hodině místo povolené čtyřicetikilometrové rychlosti. Dočasné rychlostní omezení souviselo s opravami na trati v nedalekých Hranicích, souprava kvůli nim musela v Hustopečích na dlouhém rovném úseku přejet výhybkou na jinou kolej.
Cargo najelo do výhybky příliš rychle, vagony vykolejily a utrhly se od lokomotivy, která přitom zůstala na kolejích a pokračovala dál, než se zastavila po několika stovkách metrů. Ze 17 vagonů většinu zachvátil požár, některé shořely se svým nákladem úplně, některé jen zčásti. Nezasažené byly jen dvě poslední cisterny vlaku. Po uhašení ohně se z cisteren hasičům podařilo dostat 360 tun toxické a karcinogenní látky, z toho zhruba třetina připadá na dva nepoškozené vagony, zbytek se po uhašení požáru podařilo přečerpat a odvézt.
Kontaminace půdy a riziko pro Bečvu
Kromě části nákladu, který shořel, se benzen dostal také do půdy pod a kolem železniční trati. Podle aktuálních odhadů uniklo větší množství benzenu, než se původně předpokládalo – až 400 metrů krychlových, což odpovídá asi 350 tunám látky. V blízkosti místa nehody je vodní nádrž, ve zhruba půlkilometrové vzdálenosti teče řeka Bečva.
Benzen, který už částečně pronikl do podzemních vod, nadále čerpají odborníci z několika desítek sondážních jam. Hasiči se také soustředili na provzdušňování jezera, okysličují ho, čímž podporují odpařování benzenu. Odborníci upozorňují, že situace na místě havárie s toxickou látkou je nadále velmi vážná a další opatření se musí udělat v co nejkratší době, aby se co nejvíce snížila další kontaminace podzemních vod.
Mísení vod z nádrže s podzemními vodami kontaminovanými benzenem by měly zabránit larsenové stěny – ocelové profily, které specializovaná firma instaluje do hloubky sedmi metrů. V plánu je z těchto zábran postavit hrazení o délce 210 metrů v prostoru mezi kolejištěm a jezerem. "Riziko znečištění podzemních vod a řeky Bečvy je stále vysoké. Složky záchranného systému pracují tak rychle, jak to situace a velice náročné podmínky dovolují," řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Stav nebezpečí a Odstraňování následků havárie
Ve středu krizový štáb doporučil hejtmanovi Olomouckého kraje Ladislavu Oklešťkovi (ANO) vyhlásit stav nebezpečí, který umožní urychlit sanační práce po havárii. Situaci na místě označil za velmi nebezpečnou, mimořádně závažnou a riskantní. Okleštěk v reakci uvedl, že se stav nebezpečí vyhlásit nechystá, protože havárie jde z pohledu legislativy za státem. Ve čtvrtek hejtman situaci probíral telefonicky s ministrem Hladíkem a dalšími ministry, kteří ho ujistili, že veškeré náklady s likvidací havárie bude platit stát.
Dnes dopoledne bezpečnostní rada Olomouckého kraje rozhodne, zda stav nebezpečí vyhlásí. Pokud ho nevyhlásí, ministr Hladík avizoval, že bude žádat premiéra o vyhlášení nouzového stavu. Situace se podle něj na místě havárie zhoršuje a je potřeba jednat rychle, vyhlášení stavu nebezpečí má umožnit rychlejší sanaci zamořené půdy a vody.
Vyšetřování a možné příčiny
Česká inspekce životního prostředí ve čtvrtek uvedla, že rozbory už prokázaly znečištění jedné studny na užitkovou vodu v chatové oblasti, což poukazuje na šíření benzenu směrem k řece Bečvě. Likvidací ekologických následků havárie byla pověřena firma Dekonta, která se na tyto typy zákroků specializuje. Projekt, ve kterém předloží souhrn sanačních opatření, má dokončit na začátku dubna.
Celková výše škody se zatím jen odhaduje, bude ale ve stovkách milionů korun. Jasnější je zatím škoda na železniční infrastruktuře a samotném vlaku, která byla vyčíslena na 125 milionů korun. Kolik bude stát sanace místa havárie, bude jasnější poté, co bude k dispozici projekt na likvidaci následků nehody.
Nehoda výrazně ovlivnila také dopravu na frekventované trati mezi stanicemi Valašské Meziříčí a Hranice na Moravě. Cestující zde nyní místo vlaků vozí autobusy, nákladní soupravy musejí jezdit složitějšími oklikami. Zatím není jasné, kdy bude trať opět možné používat, odhady hovoří zřejmě až o konci května.
Proč nákladní vlak jel více než dvojnásobnou rychlostí, zatím není jasné. Podle Hospodářských novin je nejpravděpodobnější lidská chyba. "To by znamenalo skoro s jistotou vinu strojvedoucího. Respektive strojvedoucích – podle informací HN s ním byl na stanovišti i instruktor a zřejmě ještě jeden další zacvičující se strojvedoucí. Drážní inspekce ale zároveň stále nevylučuje ani technickou závadu na brzdě, která by podobnou situaci také mohla způsobit, i když pravděpodobnost je zřejmě výrazně menší," napsal deník 8. března.
Historické souvislosti
Nynější ekologická havárie se stala jen zhruba sedm kilometrů od místa, kde v září 2020 unikly do řeky Bečvy kyanidy a šestimocný chrom. V řece tehdy v důsledku úniku uhynulo velké množství ryb. Řeku, která se z následků dosud zcela nevzpamatovala, podle pravomocného rozhodnutí soudu otrávily kyanidy z odpadních vod společnosti Energoaqua.
V posledním čtvrtstoletí způsobily velkou ekologickou havárii zejména povodně v srpnu 2002. Mezi patnáctkou vyplavených podniků dopadla nejhůře neratovická Spolana, odkud uniklo přes 80 tun chloru.
