Základní údaje o tradičním hinduistickém svátku Kumbh mélá, který začíná 13. ledna v indickém městě Prajágrádž:
- Kumbh mélá svůj původ odvozuje z mytologického boje mezi bohy a démony o pohár s nektarem nesmrtelnosti (kumbh znamená hindsky pohár, mélá slavnost, trh). Podle legendy se při potyčce o číši několik kapek vylilo na čtyři místa u soutoku řek Ganga, Jamuna a mytologického podzemního toku Sarasvatí - na Iláhábád (dnešní Prajágrádž), Nášik, Udždžain a Hardvár. Hinduisté věří, že sváteční koupelí ze sebe smyjí hříchy, a uspíší tak cestu ke konci reinkarnace na tomto světě a dosažení nirvány. Oslavy svátku jsou označovány za největší náboženské shromáždění na světě.
- Svátek se slaví čtyřikrát za 12 let postupně na zmíněných čtyřech poutních místech. Koná se v období, kdy jsou podle astrologů v nejpříznivějším postavení Jupiter, Měsíc i Slunce. V roce 2022 byla po 700 letech obnovena tradice, kdy se Kumbh mélá slaví také na soutoku řek Huglí a Sarasvatí u města Tribeni. Letos svátek připadá na Prajágrádž v indickém státě Uttarpradéš. Od roku 2017 je svátek zapsán na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO.
- Při více než 40 dní trvajícím svátku se ponoří do řeky Gangy desítky milionů poutníků z řad hinduistů, asketů i zahraničních turistů. Například v roce 2001 se svátku zúčastnilo více než 60 milionů lidí, o dvanáct let později to bylo 120 milionů, v roce 2019 to bylo až 240 milionů. Největší nápor lidí bývá o sedmi mimořádných dnech, jež určuje postavení hvězd a mezi něž spadá i úvodní slavnosti. Podle indických úřadů byla nejvyšší jednodenní návštěvnost v historii svátku 4. února 2019, kdy se ho zúčastnilo na 50 milionů poutníků a jednalo se tak o největší masové shromáždění lidí na světě. Pro srovnání, slavné pouti do Mekky se v období před pandemií koronaviru pravidelně zúčastnilo zhruba 2,5 milionu lidí.
- Mediální pozornost poutají zejména nazí a popelem potření duchovní vůdci, kteří rituální koupele zahajují. Masy poutníků tyto muže krmí a dávají jim dary, stejně jako chudým a nemocným účastníkům svátku. Statisíce mužů, žen a dětí pak v okamžiku zvoleném hinduistickými duchovními vstupují za zpěvu náboženských písní do vody k očistné koupeli. Mezi rituály, které si při svátku provádějí, patří například holení hlavy, modlitby či házení květin. Řada příchozích si posvátnou, ovšem také silně znečištěnou vodu po koupeli nabírá do připravených plechovek, láhví či kanystrů pro příbuzné a přátele, kteří se ke Ganze nemohou dostavit.
- Vládní Indická lidová strana (BJP) premiéra Naréndry Módího staví svou popularitu na ideologii hinduistického nacionalismu a štědrou podporou svátku si chce zajistit hlasy voličů. V roce 2019 indická vláda na posílení infrastruktury během svátku vyčlenila podle agentury AP 650 milionů dolarů (15,9 miliardy Kč). Bylo to o třikrát více peněz než o tři roky dříve.
- Letos se bude svátek konat od 13. ledna do 26. února a očekává se, že by ho mělo navštívit až 400 milionů lidí. Pro poutníky bude připraveno obří stanové město a nasazeno má být na 407 lékařů a přes 700 záchranářů a zřízena bude i dočasná nemocnice se 100 lůžky.
- Příprava svátku zahrnuje zvládání davů nepředstavitelného rozměru, což často vede k tragédiím. K té největší došlo v roce 1954, kdy dav v Iláhábádu ušlapal na 800 lidí. V roce 2013 při tlačenici na nádraží v Illáhábádu zahynulo 36 lidí.
