Sucho momentálně postihuje téměř celé Česko. Zapršet by mělo co nejdříve, protože trvá dva až tři měsíce, než se voda ze srážek dostane do hlubších vrstev půdy, odhaduje hydroprognostik Lukáš Urban z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Hydroprognostici podle Urbana v současnosti monitorují místa, kde by sucho mohlo mít významnější dopady, s vytvářením modelů jim částečně pomáhá i umělá inteligence.
“Místo povodní teď řešíme sucho, je to ten samý efekt jen reverzní. Snažíme se zachytit situace, kde je sucho, identifikovat je,” řekl Urban. Informace o suchu, srážkách nebo i zásobách vody následně předávají hydroprognostici dál, například podnikům Povodí, aby mohly upravit vodní toky nebo lépe hospodařit s vodou.
V posledních dnech podle Urbana přibývá takzvaných profilů s indikací hydrologického sucha, je jich více než v předcházejících letech. “Dalo by se říct, že sucho teď postihuje víceméně celou ČR kromě vyšších horských oblastí, kde ještě je nějaký sníh,” uvedl.
Důvodem je zejména nedostatek srážek, řekl Urban. Přestože ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) už dříve řekl, že Česko by se svými zásobami vody zvládlo i extrémní sucho, podle Urbana by mělo zapršet co nejdříve. “Než se voda, která napadne ze srážek, dostane do hlubších míst a podzemních vod, trvá to dva až tři měsíce,” upozornil Urban.
Extrémní sucho by mohlo významně ovlivnit biodiverzitu v Česku, například skrz vysychání mokřadů nebo rybích přechodů, dopady jsou ale i ekonomické, tvrdí Urban. Sucho ovlivňuje pěstování plodin nebo splavnost řek, a tím pádem i vodní dopravu, dodal.
Data o srážkách či teplotách získávají hydrologové ze stanic povrchových vod, podzemních vod i z meteorologických stanic. Ze sesbíraných dat odborníci následně vytváří předpovědní modely. Podle Urbánka je v současnosti běžné i využití umělé inteligence (AI). "Pomáhá s modelováním, ušetří nám to čas, protože nemusíme počítat složité vzorce," řekl Urban. AI dokáže v současnosti i sama předpovídat situace, podle Urbánka jí ale chybí lidská zkušenost a lidskou práci zatím zcela nahradit nedokáže.
Extrémy počasí, které se mohou projevit ve formě sucha nebo třeba povodní, byly tématem dnešního dne otevřených dveří ústavu. Součástí doprovodného programu byly přednášky, ukázky měření či měřicích přístrojů.
Podle Urbánka se měřicí technologie v posledních letech vylepšuje. Pomohla například při loňských povodních, kdy s týdenním předstihem dokázala předpovědět, že nejhorší úhrny srážek budou na Jesenicku. Do budoucna by hydroprognostici dobu předpovědi rádi prodloužili, aktuálně je ale problém, že čím víc do budoucna předpověď kouká, tím se zhoršuje pravděpodobnost výskytu nějakého jevu, dodal Urban.
ČHMÚ se zaměřuje na monitoring a analýzu meteorologických, klimatologických a hydrologických jevů, sleduje kvalitu ovzduší a jakost vody. Zajišťuje také výstražnou službu, včetně smogového varovného a regulačního systému.
