Vláda izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v noci na dnešek jednomyslně schválila odvolání šéfa vnitřní zpravodajské služby Šin Bet Ronena Bara. Ve funkci má skončit 10. dubna.
Netanjahu kabinetu sdělil, že v Bara ztratil důvěru po útoku teroristického hnutí Hamás na Izrael v říjnu 2023. Informoval o tom zpravodajský server The Times of Israel (ToI) s tím, že je to poprvé v izraelských dějinách, co vláda odvolala šéfa Šin Bet. Izraelská opozice se proti postupu kabinetu odvolala k nejvyššímu soudu, který rozhodnutí vlády vzápětí pozastavil.
Původně chtěl kabinet Bara odvolat k 20. dubnu, následně se však rozhodl pro 10. duben. A pokud se podaří najít náhradu dříve, mohl by podle vlády Bar z funkce odejít ještě před uvedeným datem. Izraelský nejvyšší soud však dnes vydal dočasný soudní příkaz, jímž účinnost tohoto vládního rozhodnutí pozastavil. Ten zůstane v platnosti do doby, než soud vyslechne všech pět stížností podaných proti Barovu odvolání, což podle soudu nenastane později než 8. dubna.
Proti rozhodnutí vlády odstranit Bara z čela tajné služby se dnes k nejvyššímu soudu odvolaly čtyři opoziční strany a jedna nevládní organizace. Opozice ve své stížnosti tvrdí, že vzhledem k probíhajícímu vyšetřování zaměstnanců Netanjahuovy kanceláře právě ze strany Šin Bet představuje rozhodnutí premiéra odvolat šéfa tajné služby jasný střet zájmů, uvedl opoziční lídr Jair Lapid. Bar byl navíc odvolán až poté, co vlastní vyšetřování Šin Bet ohledně bezpečnostních selhání při teroristickém útoku Hamásu ze 7. října 2023 "jasně ukázalo na odpovědnost politického vedení země za tuto katastrofu".
Netanjahu naopak před hlasováním podle ToI označil Bara za příliš "měkkého" s tím, že není "tou správnou osobou", která by měla zpravodajské službě vrátit poškozenou pověst. Dodal, že rozhodnutí učinil již 7. října 2023 po útoku Hamásu na Izrael a během následujících jednání o propuštění rukojmích unesených palestinskými ozbrojenci. "Diplomatická jednání vedu už mnoho let," sdělil Netanjahu ministrům. "Měl měkký přístup a nebyl dostatečně agresivní," poznamenal o Barovi.
Bar se jednání kabinetu nezúčastnil, zaslal však ministrům obsáhlý dopis, v němž uvedl, že proces jeho odvolání neodpovídá pravidlům, je veskrze poznamenán osobními i institucionálními střety zájmů a důvody odvolání jsou založeny na nepodložených tvrzeních.
V minulých třech dnech v Izraeli lidé vyšli do ulic na protest proti záměru Bara odvolat a také proti obnovení izraelských úderů v Pásmu Gazy po dva měsíce trvajícím příměří v situaci, kdy na tomto palestinském území zůstává v zajetí 59 izraelských rukojmích, z nichž je naživu podle odhadů necelá polovina.
Izraelská policie ve čtvrtek pozdě večer použila během protestů vodní děla a několik lidí zatkla poté, co v Tel Avivu a v blízkosti premiérova sídla v Jeruzalémě propukly potyčky, při nichž se podle policie desítky protestujících pokusily prorazit bezpečnostní kordony. Demonstranti se mimo jiné obávají, že premiér bude chtít Bara nahradit loajálním člověkem, který zamete pod koberec probíhající vyšetřování údajných nekalých vazeb několika Netanjahuových spolupracovníků na Katar a který by také mohl upevnit vliv vlády na bezpečnostní složky země a potenciálně je zpolitizovat.
S Barem měl premiér dlouhodobě spory mimo jiné i proto, že šéf tajné služby jako člen vyjednávacího týmu loni tlačil na rychlé uzavření příměří kvůli záchraně rukojmích a kritizoval vládu, že dostatečně nepostihuje násilí židovských osadníků na okupovaném Západním břehu vůči palestinským obyvatelům. Záměr odvolat Bara v době války kritizovala i opozice a šéfové dvou stovek velkých izraelských firem.
Bývalý izraelský ministr obrany a šéf opoziční pravicové strany Israel Bejtejnu (Izrael je náš domov) Avigdor Lieberman na rozhodnutí Bara odvolat podle ToI reagoval slovy, že "to je přesně, o čem sní naši nepřátelé". Dodal, že premiér na sebe měl vzít odpovědnost po událostech ze 7. října 2023, rezignovat a chtít to samé od dalších, kteří útoku nezabránili.
Lapid poznamenal, že vláda rozhodla o odvolání Bara čistě kvůli "katarské kauze". Ta se týká několika Netanjahuových spolupracovníků, které začala tajná služba Šin Bet před několika týdny vyšetřovat kvůli podezření, že dostávali peníze od katarské vlády za vylepšování obrazu této země, jež se mimo jiné podílí na zprostředkování jednání s Hamásem o příměří.
Válku v Pásmu Gazy rozpoutal Hamás útokem 7. října 2023, při němž palestinští ozbrojenci v izraelském pohraničí povraždili na 1200 lidí, většinou civilistů, a 251 dalších unesli do Gazy jako rukojmí. Odvetná vojenská ofenziva Izraele v Pásmu Gazy si podle údajů ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy vyžádala mezi Palestinci více než 49.000 životů. Způsobila také hlubokou humanitární krizi spojenou s nedostatkem potravin, vody a paliva a masivní škody v důsledku rozsáhlého bombardování.
