KOMENTÁŘ: Oddělené zápisy? Na tahu jsou senátoři! Potvrdí, že jsou komorou moudrých?

Kdo neví, o co jde, tak jen v krátkosti. Loni, vůbec poprvé od ruské agrese na Ukrajině a následné uprchlické vlně, nesměly školy pořádat oddělené zápisy pro ukrajinské děti do 1. tříd základních škol. Zákon to již neumožňoval. Tento rok to ale může být opět jinak, díky pozměňovacímu návrh poslankyně Renáty Zajíčkové z ODS, který v rámci zákona Lex Ukrajina 7 na konci roku schválila Sněmovna. Základní školy by mohly po roční odmlce opět uspořádat dva druhy zápisů. V praxi by takovéto opatření znamenalo, že se v dubnu uskuteční zápis pro české děti a dodatečný zápis pro děti ukrajinských uprchlíků by pak školy uspořádaly od 1. června do 15. července.

Zcela logicky a s odkazem na úvodní citát Masaryka se ale kvůli tomu strhla v naší zemi mela. Na jedné straně stojí ti, kteří říkají, že oddělené zápisy jsou vůči Ukrajincům diskriminační, na straně druhé pak ti, kteří v oddělených zápisech vidí jedinou možnost, jak ulevit školám, nejčastěji školám pražským, kterým počet ukrajinských žáků začal přerůstat přes hlavu. Pozdější uprchlické vlny z Ukrajiny totiž mířily z 90 procent do hlavního města a není žádným tajemstvím, že oním pozměňovacím návrhem poslanci vyslyšeli zoufalé volání Prahy o pomoc s dlouhodobě neudržitelnou situací.  

Nyní je na tahu Senát, který má o návrhu zákona Lex Ukrajina 7 hlasovat tento týden, a někteří senátoři se už nechali slyšet, že budou usilovat o zrušení oddělených zápisů, které považují za diskriminační. Říkáte si proč, když pozměňovací návrh vzešel ze zkušeností z terénu, kde se jasně ukázalo, že mnoho městských částí řeší problém s neúspěšnou integrací, jelikož koncentrace ukrajinských dětí je v některých třídách a školách tak velká, že ani sebelepší učitel s několika asistenty není schopen danou situaci zvládnout. Nemožnost konat oddělené zápisy v loňském roku nebyla ku prospěchu českých žáků, ale paradoxně ani těch ukrajinských, jelikož ti si začali vytvářet své vlastní skupinky a s českými vrstevníky se nebaví. Mohou tedy být oddělené zápisy diskriminační, když ze zkušeností ředitelů a učitelů se ukazuje, že bez nich se nedaří naplňovat smysl integrace, o kterou by mělo jít především?

Nezastírají náhodou všechny tyto diskuse o lidských právech jen smysl pro vlastní odpovědnost, čímž bohužel nahrávají radikálům? Vždyť právě díky takovýmto krokům, jako bylo zrušení oddělených zápisů, které vyvolalo na školách neutěšenou situaci, se podpora Ukrajiny u Čechů ztrácí. Z nejnovějšího šetření CVVM vyplývá, že zájem o vývoj situace kolem ukrajinských uprchlíků zeslábl v posledních třech letech z 66 na 29 procent. Proč? Určitě ne proto, že by Češi byli diskriminující, dobře víme, že nejsou. Češi chtějí pomáhat, ale ne na úkor svých vlastních potřeb. A je to logické, protože pak se nejedná o pomoc, ale o oběť. Je potřeba to nazývat pravými jmény.

Nyní jsou tedy v otázce opětovného povolení oddělených zápasů, po němž ředitelé škol, kterých se to týká, volají jako po smilování, na tahu senátoři. A mě nechtěně přišla na mysl slova exprezidenta Miloše Zemana: „Cokoliv vychází od Senátu, je od ďábla.” Ostatně, co jiného čekat od dlouholetého kritika horní komory. Současný lídr opozice Andrej Babiš také s oblibou říkával, že je Senát „zbytečný a drahý.“ Minimálně tedy do té doby, než se mu podařilo loni na podzim uspět i v senátních volbách a získat osm mandátů. Od té doby už to neříká. Každopádně, já jsem Senát za zbytečný nikdy nepovažoval a mám raději to pojetí, které o Senátu říká, že je pojistkou demokracie, svědomím státu a komorou moudrých. Jen by možná bylo na čase to znovu ukázat… třeba u hlasování o obnově oddělených zápisů. A neschovávat se za líbivou lidskoprávní mantrou, která ale pomíjí reálné problémy.